Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Lanýžový olej fantasticky dochutí rizoto i míchaná vajíčka. A stačí ho jen pár kapek!
Zdroj: Unsplash, Alexis Antoine

Jen málo delikates světa je tak drahých jako lanýže. K dochucení jídla sice stačí jen špetička, ale i ta špetička stojí poměrně slušné peníze. Pokud se vám do lanýžů investovat nechce a nedisponujete čuníkem nebo psem speciálně vycvičenými na sběr lanýžů, řešením je levnější lanýžový olej.

Na lanýže jen se psem nebo prasetem

Na první pohled by to do nevzhledné černé houby nikdo neřekl, přesto jde o jednu z nejluxusnějších potravin vůbec, za kterou se někdy platí téměř zlatem. Dražší už je pak jen pravý kaviár. Cenné jsou lanýže až natolik, že se ty nejdražší prodávají v dražbách. Ne nadarmo se lanýžům říká králové hub. Jsou totiž poměrně vzácné a navíc je těžké je najít, neboť rostou až 30 cm pod zemí. Právě proto se ke sběru lanýžů využívala speciálně vycvičená prasátka, která aroma lanýžů vycítí na „míle“ daleko. Ostatně i divoká prasata lanýže milují a rádi si na nich v lese pochutnávají. Protože ale na čuníky nebyl úplně spoleh a  často lanýže zbaštili, dává se nyní přednost vycvičeným psům. Nejoblíbenější je italský vodní pes, který vyniká vytříbeným čichem a vytrvalostí při hledání lanýžů. Lanýže se vyskytují hlavně v listnatých lesích, rostou totiž u kořenů stromů, nejčastěji dubů, ale i habrů a lísek. Období sběru lanýžů začíná na přelomu července a srpna a trvá v závislosti na oblasti až do února. Vzhledem k tomu, jak těžké je najít lanýže v přírodě, začaly se pěstovat i uměle na farmách. Nepěstují se ale jen samotné lanýže. Nejprve se vysázejí stromy, jejichž kořeny se naočkují výtrusy. Takové pěstírny jsou i u nás. Pěstování je ale poměrně náročné a dlouho trvá, než lanýže vyrostou, proto jsou i lanýže z pěstíren drahé.

Aroma někdy až příliš výrazné

Lanýže si většinou spojujeme s francouzskou kuchyní, sběrem lanýžů je ovšem vyhlášená také Itálie, hlavně kraj Piemont, i Chorvatsko, konkrétně oblast Istrie. Možná vás překvapí, že třeba ještě na počátku 20. století se lanýže běžně sbíraly i u nás. Je to sice nepravděpodobné, ale pokud by se vám náhodou poštěstilo na ně natrefit, musíte je v lese nechat. Lanýže jsou u nás totiž přísně chráněné a za jejich sběr hrozí velké pokuty. Vyskytují ve dvou druzích – černé a bílé. Černé mají zvrásněný povrch, ty bílé vypadají trochu jako zašpiněné brambory, jsou ale vzácnější a také mnohem dražší. Bílé lanýže mají hodně silné aroma, které může někomu až vadit. Popis vůně některých lanýžů nezní úplně lákavě. Připodobňuje se dokonce zatuchlině, petroleji, česneku a potu, chuť je ovšem vynikající. Sbírají se v zimě, proto je obtížné je nalézt. O trochu levnější jsou černé zimní lanýže, které mají také velice silné aroma. Jemnější je černý lanýž podzimní, jenž vyniká oříškovou a jemně medovou chutí. Nejlevnější pak je černý lanýž letní, který není tak vzácný a v jeho chuti ucítíte hříbky i oříšky.

I z obyčejných jídel vytvoří delikatesy

Lanýže vynikají  hlavně svou dokonalou vůní a chutí, která se nedá ničemu připodobnit a nemůžete ji ani nijak nahradit. Používají se jako ochucovadlo a jsou samy o sobě tak výrazné, že není vhodné je kombinovat s jinými výraznými potravinami, třeba hodně aromatickými sýry nebo výrazně kořeněnými jídly. Lanýže se také nesmí vařit ani ohřívat. Dají se koupit buď celé (ty jsou samozřejmě nejdražší) levnější jsou plátky lanýžů naložené v oleji, lanýžové máslo, omáčka, med nebo sůl s lanýži. K nejdostupnějším lanýžovým produktům patří lanýžový olej. Jde většinou o olivový olej, v němž je macerovaný lanýž. Právě v tuku se nejlépe uvolní většina aromatických sloučenin obsažených v lanýži. K dostání je spousta druhů olejů a dost výrazně se liší kvalitou. Nejlepší a chuťově nejvýraznější jsou samozřejmě oleje, v nichž jsou kousky pravých lanýžů, těch černých i bílých. V levnějších olejích bývá jen lanýžové aroma. I takové oleje výborně ochutí mnoho pokrmů. Aroma lanýžů a tedy i lanýžového oleje pozvedne hlavně jemná jídla, jimž dodá šmrnc. Lepší chuť dodá například pravému italskému houbovému rizotu či polévce, neboť zvýrazní aroma hub. Obyčejné těstoviny nebo noky pozvednete na vyšší úroveň, když je jen zakápnete pár kapkami lanýžového oleje a nemusíte přidávat už ani nic dalšího. Dochucují se jím také často míchaná vajíčka nebo vaječná omeleta. Z obyčejného jídla totiž udělají přímo luxusní snídaňovou delikatesu. Trochu oleje zkuste přimíchat třeba i do bramborové kaše nebo jím ochuťte tatarský biftek. Zajímavostí je, že se chuť lanýžů báječně hodí třeba i ke květáku.

Recepty k tomuto článku