Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Myslíte si, že fast food je vynálezem posledních uspěchaných desetiletí? Kdepak, rychlé občerstvení bylo rozšířeno už ve starověkém Římě. Nejčastěji ho využívali chudší měšťané, tedy plebejci.

Chudí jedli mimo domov

Jak ukázaly archeologické vykopávky, existovala celá řada možností rychlého veřejného občerstvení. Stejně jako dnešní občerstvení v nákupních centrech se i starořímské provozovny rychlého občerstvení nacházely v místech, kde se lidé scházeli z jiných důvodů, například v římském Koloseu nebo v blízkosti veřejných lázní a tržišť.

Pozůstatky těchto restaurací a fresky, které zobrazovaly podávaná jídla, lze vidět především v Pompejích.

Pro plebejce nebo otroky byl společenský život spjatý právě se stolováním mimo domov. Hluk a vůně římského pouličního jídla začínaly před východem slunce a pokračovaly po celý den. Na výběr bylo několik typů těchto provozoven.

Taverny a termopolia

Pokud chtěli muži (ženy do těchto podniků většinou nechodily) jen svlažit hrdlo, zašli do taverny. Ty se často nacházely v blízkosti lázní a nabízely především nápoje, tedy víno. K němu bylo možné koupit si drobné občerstvení – vařenou solenou cizrnu či tuřín, někdy placky nebo koláče z cizrny. Jídlo v těchto restauracích nebylo tak okázalé jako v bohatých domech, ale hosté se mohli spolehnout, že bude vždy čerstvé.

Termopolium, jak už napovídá název, bylo místo, kde se „prodává něco horkého“. Někdy se termopoliu říkalo také „popina“. Z dnešního pohledu šlo o bar či restauraci, kde bylo možné koupit teplé jídlo i nápoje. Termopolia (či popiny) navštěvovali ti nejchudší včetně otroků.

Bohaté Římany byste tu marně hledali, protože ti popinami pohrdali. Pověst těchto zařízení byla poněkud pochybná, byly útočištěm opilců a zlodějů. Bylo to také místo, kde kvetl hazard – hrály se tu kostky. Některé popiny byly jen „předpokojem“ místních nevěstinců.

Unitř termopolia čili popiny

A jak tyto fast foody vypadaly?  Do ulice byl obrácený pult, na kterém stály velké amfory s vínem, vodou a olejem. V pultu by také různý počet otvorů, kde byly umístěny nádoby s připraveným jídlem.

U zadní stěny byly police na hrnky a sklenice a ohniště na přípravu několika teplých jídel. Uvnitř byla obvykle alespoň jedna místnost vybavená stoly a lavicemi pro zákazníky, kteří měli čas a chuť jíst vsedě. Personál je ve starověkých pramenech vždy popisován jako nesourodá sbírka spodiny: majitel byl na stejné společenské úrovni jako zloděj.

Fastfoodový jídelníček

V kotlících na kamnech se linuly různé vůně. Tady se často kupovaly smažené ryby, teplé klobásy či šunka, vařená čočka, sýr s medem, někdy vařené či pečené maso. V nabídce byla rybí omáčka garum, ale i rozpečený sýr politý medem, ořechy nebo fíky a nakládané olivy.

Někde se zase dusil nebo pekl úhoř, vařily se rybí koule a masové kuličky, připravovaly se saláty a marinovaná zelenina. Z nápojů bylo na prvním místě víno – v horkých dnech studené, v zimních měsících svařené kořenité víno zvané calida.

Zajímavostí je prodej teplé vody – ovšem ne jako nápoj, ale na mytí.

Máte chuť na jídlo à la rychlé občerstvení starého Říma? Vyzkoušejte třeba masové kuličky s fazolemi podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:foodtimeline.orgbusinessinsider.com

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Veľmi zaujímavý článok..:-)

Přidat komentář

Naposledy jste si prohlédli