16 receptů, do kterých využijeme méně oblíbená masa: Zamilujete si je?

Játra jsou jídlem, na které nemáme hezké vzpomínky už ze školní jídelny. Přitom jde o pokrm, který jde připravit velice chutně. Vynecháme radši tvrdá hovězí játra a použijeme vepřová nebo jemná drůbeží. Maso opékáme, vaříme, dusíme, smažíme, pečeme nebo z něj připravujeme játrové zavářky do polévky a vynikající paštiky.

Vepřový nebo hovězí jazyk má jemné masíčko, které se přímo rozplývá v ústech - podmínkou je, že je uvařený do měkka a dobře oloupaný. Jazyku sluší smetanové omáčky a křen. Podává se pokrájený na tenké plátky jako předkrm, v aspiku nebo obalený a osmažený jako řízek. Opravdoví fajnšmekři si na vepřovém jazyku pokaždé pochutnají.

Vepřová slezina je maso, které si musíme u řezníka objednat. Jde o dlouhé, ploché proužky masa, které se po tepelné úpravě podobají trochu játrům a trochu jemnému masu. Guláš ze sleziny s rýží nebo knedlíkem je vynikajícím jídlem, ale ani smažená nebo plněná slezina není k zahození. Mletou ji používáme do jelítek a zabijačkové polévky.

Vepřový mozeček je nedílnou součástí zabijačky a bývá odměnou pro řezníka. Před tepelnou úpravou ho musíme omýt, osušit a odstranit z něj žilky tím, že je z mozečku stáhneme jako síťku. Mozeček používáme nejčastěji k zahuštění zabijačkového guláše, ale výborný je také dušený, smažený s vejci nebo obalovaný jako řízek.

Vepřové ledvinky jsou opravdovou lahůdkou. Ledviny musíme nejdříve rozříznout, odstranit močovody a důkladně omýt a osušit. Pak je pokrájíme a orestujeme na cibuli se slaninou, které jejich chuť zvýrazní. Osolíme, opepříme a dusíme do měkka. Omáčku zahustíme malým množstvím mouky a pokrm podáváme s rýží.

Sehnat hovězí vemínko v obchodě je nemožné, pouze na objednávku u řezníka. Omyté vemínko musíme uvařit v osolené vodě a po vychladnutí nakrájet na plátky, které obalujeme v trojobalu a smažíme jako řízek. Pokud se zbavíme předsudků a vemínko ochutnáme, zjistíme, že jde o opravdovou delikatesu.

Hovězí dršťky jsou nejvíce známé ve vydatné, kořeněné polévce, kterou svačí, obědvají i večeří převážně muži, ale i ženy jí dokážou podlehnout. Dršťkovka je nejtradičnější pokrm v každé restauraci nebo bufetu. Kromě polévky je můžeme připravit zadělávané jako guláš, smažené v trojobalu nebo upravené v orientálních pokrmech.

Biskupy jsou nejtučnější částí kuřat, krůt, kachen a hus - jsou tou částí ptáka, ze které rostou ocasní pera. I přes svou tučnost a zvláštní drůbeží příchuť jsou vyhlášenou lahůdkou. Kuřecí biskupy se hodí na přípravu polévek a gulášů, velké biskupy jsou výborné pečené s kořením a podávané s chlebem nebo s brambory.

Vepřové nožičky nejsou příliš oblíbené pro představu odkud pochází, ale i proto, že neobsahují velké množství masa, spíše jen kůži. Nicméně vařené nožičky s vysokým obsahem kolagenu zužitkujeme do aspiků, jelikož mají výbornou rosolovací schopnost. Také je můžeme po uvaření dopéct v troubě a podávat s kaší nebo s chlebem. 

Plíce, plíčky nebo pajšl - nenáviděný pokrm ze školní jídelny. Dobře připravené plíce podle rodinného receptu jsou však dobrotou, na které spousta z nás vyrostla. Základem je dobře očištěné maso, které pokrájíme nebo umeleme a spolu se zeleninou, cibulí a slaninou dobře podusíme. Omáčku zjemníme smetanou a podáváme s knedlíkem.

Varlata hospodářských zvířat jsou nejvíce odmítaným jídlem, přitom jde o maso, které je v jiných zemích velmi oblíbené pro svou jemnost a chuť. Žlázy musíme očistit, namočit na hodinu do mléka, pak spařit ve vařící vodě a rychle osušit. Pak je krájíme na plátky a smažíme jako řízek nebo je dusíme v polévce, guláši nebo v orientálních směsích.

Vepřové srdce je vhodné pro dušení v guláších,  směsích se zeleninou a ve smetanových omáčkách. Maso je poněkud tuhé, proto ho musíme po důkladném očištění od všech cév dobře podusit na cibuli a na slanině. Kuřecí srdíčka jsou daleko jemnější, proto je můžeme marinovat, restovat, dusit a péct nebo smažit v trojobalu a v těstíčku.

Kůže obsahují nejen hodně tuku, ale i zdraví prospěšných látek, proto je jednou za čas nemusíme zatratit. Vepřové kůže jsou vhodné do zabijačkových pochoutek, ale kuřecí kůže mohou sloužit k přípravě spousty pokrmů - ať jsou to plněné závitky, škvarky, orientální jídla nebo vývary. Dršťková polévka z kuřecích kůží je mnohdy dostupnější a chutnější než z hovězích drštěk.

Vepřová a hovězí líčka jsou velmi ceněnou surovinou. Jde o jemné, chutné maso, které se musí déle a pomaleji dusit na cibulovém základě se slaninou a orestovanou kořenovou zeleninou. Nejlepší jsou ta, která podlijeme červeným vínem nebo černým pivem. Šťáva se nezahušťuje, protože zelenina, kterou propasírujeme do omáčky, ji zahustí.

Vepřová bránice je tuková blána, která v těle prasete odděluje střeva od ostatních orgánů. Po sejmutí slouží k zabalení rolád, závitků a mletých mas, kterým brání v rozpadnutí a dodává jim šťavnatost a výraznou chuť. Tukové částice na bránici vytvoří typickou křupavou krustu, proto se nehodí pro vaření a dušení.

Krev je zabijačkovým produktem, který byl dříve velmi ceněnou potravinou. Zabijačkové hody se bez krve téměř neobejdou a nejde při nich jen o polévku prdelačku. Krev se přidává do jelítek, tlačenek, zabijačkového guláše, klobás, salámů nebo do prejtu. Získat nesraženou krev mícháním je práce, kterou zvládne málokdo, ale výsledek stojí za to.