Italské pesto počesku: Vyzkoušejte koprové, libečkové nebo mrkvové

Italská klasika

Za „místo narození“ bylinkové pasty, tedy originálního italského pesta, se považuje oblast Ligurie v severní Itálii. Celým názvem se pak tato „omáčka“ jmenuje pesto alla genovese podle italského města Janov (Genova). Slovo pesto je odvozeno z italského „pestare“, což znamená rozmačkat, rozdrtit nebo roztlouct. Dříve se totiž při přípravě pesta drtila v hmoždíři bazalka s piniovými oříšky, olivovým olejem, solí, parmazánem a česnekem. Dnes hmoždíř nepotřebujete, stačí vám jakýkoliv mixér. A obejdete se i bez bazalky a bez piniových oříšků.

Kupované, nebo domácí?

Bazalkové pesto koupíte běžně. Dalším snadno dostupným druhem je pesto rosso ze sušených rajčat. Dále můžete v obchodech pořídit pesto z oranžových nebo zelených rajčat či z rukoly. Ovšem tyto druhy jsou taky poměrně drahé. Nabízíme vám proto lepší variantu. Naučte se dělat pesto doma! Bude to levnější, čerstvé a sami si rozhodnete, co do něj dáte.

Jak na to?

Na základní verzi pesta alla genovese stačí otrhat čerstvé lístky bazalky a vložit je do mixéru spolu s olivovým olejem, solí, parmazánem, česnekem a piniovými oříšky. Hustotu pesta si určíte sami. Někdy se hodí víc tekuté, pak přidáte víc oleje, jindy potřebujete pesto hustší, tak musí převládat bylinky a oříšky. Ale zdaleka není potřeba zůstávat jen u bazalky. Začíná sezona bylinek a čerstvých natí, a tak by byla škoda nevyzkoušet jiné druhy. Vždy potřebujete jako základ olej, ale ten nemusí být jen olivový. Naopak, k českým bylinkám se bude hodit více slunečnicový.

Totéž platí pro oříšky. Piniové lze nahradit vlašáky nebo slunečnicovými semínky. Zároveň tak můžete beze zbytku zužitkovat, co máte doma. Třeba mrkvovou nať. Tu stačí jen otrhat a zbavit tužších částí. Drobné lístky pak dobře vyperte ve studené vodě a nechte na papírové utěrce oschnout. Pak lístky rozmixujete se slunečnicovým olejem, slunečnicovými semínky, česnekem a solí. Podle chuti přidejte parmazán nebo jiný tvrdý zralý sýr. Nebo sýr vynechejte a máte veganskou verzi. Stejným způsobem si připravíte pesto z petrželových lístků (použijte sladkolistou petržel), z aromatického kopru, chuťově výrazného libečku, nebo dokonce pesto dýňové, na které najdete přesný postup zde. Pikantní ráz dodá jídlům rukolové pesto, naopak jemné je pesto ze špenátu či z mangoldu. 

Kam s ním?

Orientujte se podle výchozí suroviny. Obecně se dá říci, že lze pesto použít do mnoha jídel. Například jako součást předkrmu na opečenou bagetu, hodí se ale také jako poslední „tečka“ při servírování zeleninových polévek. Využijete jej samozřejmě v mnoha těstovinových jídlech, ale klidně i na steaky. Petrželkové pesto se hodí na vařené brambory, do nádivek nebo do krémových zeleninových polévek (při dokončení), koriandrové sedne k pečeným rybám, rukolové dozdobí zeleninový salát, špenátové bude slušet grilovanému lososu stejně jako to koprové. Pesto z mrkvové natě zajímavě dokreslí mrkvovou polévku. Jak vidíte, možností je mnoho a hlavně záleží na tom, co vám chutná!