Když do těla „lijeme“ nekvalitní beznín. Co je junk food a proč byste se mu měli vyhnout?

Odkud je junk food

Junk food je pejorativní označení pocházející podleThe New York Times přinejmenším z 50. let 20. století. Původně šlo o námořní výraz pro kus starého lana nebo kabelu, v polovině 19. století se přeneslo na nechtěný odpad nebo nekvalitní věci obecněji. Ve 20. letech 20. století označovali narkomani svoji dávku jako „junk“ a ve stejné době se výraz použil poprvé pro nevyžádané poštovní zásilky. Odtud už byl jen krůček k označení nezdravých potravin jako junk food, tedy volně přeloženo „odpadkové jídlo“.

Tuk, cukr a sůl

To jsou tři složky, které dominují v průmyslově zpracovaných potravinách, tedy v junk food. Patří sem například chipsy, sušenky, mnoho sladkostí, paštiky, uzeniny a značná část nabídky z rychlého občerstvení známého jako fast food. Všechna tahle jídla mají vysokou kalorickou hodnotu, ale jen minimum živin. Kromě toho - aby potraviny průmyslově vyrobené dlouho vydržely, hezky vypadaly, dobře voněly a ještě k tomu byly levné, je občas potřeba je vylepšit přídavnými látkami, takzvanými „éčky“. Na potravinách je najdete na obalu právě pod zkratkou E + číslo, kterým je označován druh aditiva. Například jako E250 je konzervant a stabilizátor dusitan sodný (najdete jej ve špekáčcích, párcích a masových konzervách), jako E951 zase syntetické umělé sladidlo aspartam (obsahují jej žvýkačky a light nápoje).

Supersize me aneb Prázdné kalorie

Už jste se s tímto termínem určitě setkali. Pokud vám nějaké jídlo dodá „prázdné kalorie“, znamená to, že se sice najíte a na chvilku i zasytíte, ale vaše tělo nedostane potřebné vitamíny, minerály, vlákninu ani jiné živiny. Právě do této kategorie se řadí junk food. V roce 2003 natočil (a o rok později vydal) americký nezávislý filmař Morgan Spurlock dokument s názvem Supersize me (volně přeloženo jako Ztloustni mě). Sám autor a režisér díla absolvoval zkoušku, při níž se snažil zjistit, co s tělem udělá, pokud bude měsíc dostávat pouze potraviny z kategorie junk food. Výsledek byl hrozivý. Nejen, že Spurlock přibral za pouhý měsíc 11 kg, ale také se mu zvýšila hladinu cholesterolu, zaznamenal výkyvy nálad a sexuální dysfunkci a potvrdilo se i hromadění tuku v játrech. Režisérovi trvalo pak více než rok, než se mu podařilo nabraná kila shodit a dát si organismus zase do pořádku.

Podobný experiment nedávno, také sám na sobě, absolvoval lékař Chris van Tulleken. Dopadlo to rovněž bledě. Chris van Tulleken po měsíci, kdy jeho strava obsahovala převážně pizzu, smažené kuře, rybí prsty a jiné „dobroty“ přibral, a také se u něj podle magazínu The New York Post projevily deprese, úzkosti, hemoroidy, sexuální dysfunkce, zpomalení myšlení a návaly hladu. Právě hlad je typický u lidí konzumujících často junk food. Jídla plná „rychlých kalorií“ nás nezasytí, a tak i když sníme celý balík chipsů, za hodinu máme zase hlad. Postupně se v našem těle navíc zvyšuje hladina tzv. hladových hormonů a zároveň klesá hladina hormonů, které dodávají pocit plnosti. Na jídle se stáváme závislými, podobně jako kdysi narkomani na své dávce „junk“. Co s tím? Řešení je snadné i relativně těžké zároveň.

Život bez junk foodu  

Největším úskalím junk foodu je, že jde o rychle dostupné, levné a chuťově dobré jídlo. Jenže snadná cesta nemusí být vždy tou nejlepší. Pokud chcete žít zdravě, jedinou možností je o jídle přemýšlet, plánovat a více vařit doma. Postupně zjistíte, že se dá dobře uvařit i za použití levných surovin, které ovšem budou přírodní. Čočka, brambory, maso, vejce, mléko, ovoce, zelenina… to všechno jsou potraviny, které vám dodají potřebné živiny a neudělají z vašeho těla popelnici. Kupujte je, plánujte a vařte podle našich (vašich) receptů. Časem zjistíte, že skutečné potraviny vlastně chutnají lépe než průmyslové polotovary a kromě chuti dodají tělu taky tu správnou „pohonnou hmotu“. Do svého auta byste přece také nelili „splašky“, tak proč to dělat s vlastním organismem?