Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Domácí bylinkové sirupy
Zdroj: se souhlasem Moniky Poledníkové, Freepik, koláž Toprecepty

Bylinkové sirupy pro ochucení domácí limonády dodají svěžest a podle zkušené fytoterapeutky Moniky Poledníkové mají také blahodárné účinky na naše zdraví. Jejich výroba není složitá a i větší zásoby se budou hodit v zimě proti příznakům nejčastějších onemocnění.

Bylinkové sirupy se hodí v každém ročním období

Domácí sirupy vyrobené z čerstvých bylinek nejsou složité na přípravu a mají využití v horkém létě i chladných obdobích, kdy potřebujeme posílit obranyschopnost, případně zmírnit příznaky respiračních onemocnění.

Fytoterapeutka Monika Poledníková se s námi podělila o zkušenosti s bylinnými sirupy a doporučila také, které bylinky jsou na výrobu ideální a které naopak mohou uškodit.

Za studena nebo za horka?

V zásadě existují 2 hlavní způsoby, jak vyrobit domácí bylinkový sirupza studena macerováním s cukrem, nebo bylinky krátce povaříme. Expertka nám poradila, kterou cestu zvolit: „Veškeré rostliny, ze kterých děláme sirup kvůli vitamínu C, nikdy nepřipravujeme horkou cestou, neboť jde o látku citlivou na teplo. Týká se to například šípků, rakytníku, poměrně populárního sirupu z mladých výhonků jehličí (borovice, jedle atd.) nebo jitrocele, který je skvělý proti kašli a rovněž plný vitamínu C.“

A jak sirup za studena připravit? „Sirup vyráběný za studena je ideální prosypávat cukrem, tj. vrstva byliny, vrstva cukru atd. Poslední vrstvou je cukr a může se to trochu zalít citronem. Odložíme na okenní parapet, občas protřepeme a nakonec přepasírujeme a pořádně vyždímáme," odpovídá odbornice na bylinky.

Zelené bylinky vhodné k přípravě za horka

Na domácí sirup připravovaný za horka se dá použít celá řada bylinek. Oblíbené jsou máta, meduňka, kopřiva nebo mateřídouška a také šalvěj, u které ovšem fytoterapeutka varuje: „Šalvěj obsahuje thujon, který může být neurotoxický pro nervový systém. Nepřevařená šalvěj se proto nikdy nesmí užívat vnitřně. Vždycky je nutné ji povařit. Šalvějový sirup je skvělý například při bolestech v krku. Nebo ho může popíjet ten, kdo se hodně potí.“

Také hojně užívané mátové sirupy představují podle odbornice jedno riziko: "Kvůli dráždění nervového systému je máta absolutně nevhodná pro děti min. do 6 let.“ Přidává také zajímavý tip: „K mátě a meduňce lze do sirupu přidat malé množství zeleného ječmene pro krásnou barvu.“

A z jakých bylinek se sirupy nedělají? „Na sirupy jsou nevhodné byliny obsahující hořčiny (byliny pro žaludek, játra atd.), např. zeměžluč, pelyněk, hořec atd.,“ dodává paní Monika.

Sirupy z bylinek, které rostou na každé zahrádce nebo v truhlíku, jsou skvělé pro oslazení a ochucení domácích limonád, dají se přidat do čaje, ale také do dezertů nebo snídaňové kaše.

Recept na domácí tymiánový sirup

Tymián je poměrně odolná bylinka, která se dá pěstovat i doma za oknem. Zároveň jde o velmi univerzální bylinu, která má podle expertky pestrou škálu blahodárných účinků na zdraví: „Tymián patří mezi nejúčinnější bylinky, které si dokážou poradit s afty v puse, nachlazením, bolestmi hlavy, chudokrevností, trávicími problémy, angínou a zejména kašlem. Obsahuje flavonoidy fenolických sloučenin, díky kterým je nejsilnějším antioxidantem ze všech bylin, a také thymol, jenž má antibakteriální a antivirové účinky.“

Fytoterapeutka se s námi podělila i o svůj osvědčený recept na domácí tymiánový sirup, který by neměl chybět v žádné kuchyni ani lékárničce.

Na 500 ml vody, 250 g tmavého cukru a 100 ml medu použijte 8 snítek čerstvého nebo 6 lžic sušeného tymiánu

Svařte vodu s cukrem, přidejte tymián a 1 minutu povařte. Přikryjte pokličkou a nechte 24 hodin louhovat na chladném místě. Druhý den zahřejte na 40 °C, přepasírujte, do čistého sirupu přidejte med a nechte jej zcela rozpustit. Tymiánovým sirupem naplňte vyvařené a suché lahve a uchovávejte v chladu a temnu.

„Já do každého sirupu přidávám citronovou šťávu nebo citron nakrájený na kolečka,“ dodává odbornice.

autorka kuchařek pro děti Pavla Šmikmátorová

„„Když to neděláš pořádně, nedělej to vůbec.““

Pavla Šmikmátorová je autorkou téměř desítky kuchařských knih zaměřených na děti. K jejím „srdcovkám“ patří kuchařky Mezinárodní mistr šéfkuchař a Víš, co jíš, ve kterých se zrcadlí její zájem o světovou kuchyni a zdravou výživu dětí. Máma malého „Otesánka“ ráda experimentuje v kuchyni a sleduje nové kulinářské trendy. 

 

 

Recepty k tomuto článku