Karolina Světlá si pochutnávala na specialitách z Podještědí: Vařilo se kyselo s chlebovým kváskem nebo carapanda

Karolina Světlá měla ráda Podještědí

Nejmenovala se ani Karolina, ani Světlá. Pseudonym později zvolila po neteři Karolině a po vesnici Světlá v Podještědí, rodišti svého muže. Narodila se v roce 1830 jako Johanna Rottová do bohaté česko-německé pražské rodiny, kde se dbalo na patřičné vzdělání včetně znalosti jazyků a hry na klavír. 

Její život výrazně ovlivnili dva muži. Prvním byl učitel hudby Petr Mužák, za kterého se provdala a který ji přivedl do vlasteneckých kruhů. Tím druhým byl básník Jan Neruda, s kterým prožila bouřlivé milostné vzplanutí, i když zřejmě jen platonické.

Jediná dcera Boženka zemřela ve třech měsících a únikem od reality tak pro Johannu, resp. Karolinu, bylo psaní povídek a románů. A jako inspirace jí sloužily příběhy lidí ve Světlé v Podještědí, kam jezdila na celé léto. Zajímala se o místní tradice a na talíři měla regionální pokrmy.

V Praze byla zvyklá na vydatné obědy

Karolina Světlá byla v Praze zvyklá na jídla, která v bohatých domácnostech připravoval personál. Kuchyně 19. století nesla výrazné stopy bavorské a rakouské gastronomie. K tomu přispěla i Magdalena Dobromila Rettigová, která do své kuchařky čerpala recepty právě odtud. 

Pokrmy byly tehdy vydatné, bohaté na cukry a tuky. Nejdůležitějším jídlem dne byl oběd, který se často skládal ze zahuštěné polévky, dušeného či pečeného masa s omáčkou, jako příloha se servírovaly brambory nebo knedlíky.

V Podještědí se jedlo skromně

Jídelníček chudého kraje na úpatí Ještědu a na Liberecku obecně se odlišoval od toho, na co byla spisovatelka zvyklá z Prahy. Lidé tam byli zvyklí vařit z toho, co si sami vypěstovali a vykrmili v chlívku.

Vařily se samozřejmě polévky, a to husté. Známá je třeba podještědská cibulačka, do které se kromě velkého množství na kolečka nakrájené cibule přidávaly i kousky brambor a zeleniny. 

Zapomenout nesmíme na kyselo, polévku z brambor, cibule a hub s chlebovým kváskem, zahuštěnou smetanou a rozkvedlaným vejcem.

Sváteční polévkou pak byla lišácká drůbková. Jak napovídá název, šlo vlastně o kaldoun, doplněný o na másle orestované houby – lišky.

Carapanda a camprat

Mezi levná jídla z brambor na Liberecku patřily také carapanda či camprat. A co si pod tím máme představit? Carapanda se připravovala ze strouhaných brambor, které se orestovaly na rozpáleném sádle, zalily horkým mlékem a dusily do změknutí, podávala se s kysaným zelím.

Camprat je takový trhanec z bramborového těsta s moukou a vejcem. Camprat si můžete připravit podle tohoto receptu.

Fleky se zelím a sladké kuře

Oblíbené byly také fleky se zelím, kdy se čerstvé zelí nakrájelo nadrobno, orestovalo na sádle, ochutilo a smíchalo s uvařenými fleky.

A taky si připomeneme jeden masový pokrm, kuře (v tehdejší době spíš slepice) na tymiánu. Slepice se pomalu podusila s tymiánem a zalila sladkou švestkovou omáčkou.

Podještědí Karolině Světlé přinášelo klid a únik před problémy. Proto tam tak ráda jezdila, povídala si a stolovala s místními lidmi.

Náš tip: Pokud máte chuť na nějaké tradiční jídlo, vyzkoušejte podle našeho video receptu staročeskou couračku.

Zdroje informací:

karolinasvetla.cz: Po stopách Karoliny Světlé

agrovenkov.com: Regionální kuchařka

cesky.radio.cz: Soutěž Vaří celý Liberec hledá typické jídlo z Podještědí