Johana Šílená manželovi připravovala nápoj lásky z hadího oleje, sama pila mandlové mléko a jedla výrazně kořeněné skopové

Manželovovi připravovala nápoje lásky

Osud Johany Šílené nás zavádí do španělské Kastilie první poloviny 16. století. Po smrti matky a starších sourozenců sice usedla na trůn, ale komplikované rodinné vztahy ji připravily o moc. Johana vášnivě milovala svého manžela Filipa Sličného. On ji také, ale jak už napovídá přídomek Sličný, krásnému muži nebyl lhostejný ženský půvab.

S tím se Johana nedokázala vyrovnat a o manželovu přízeň bojovala. Údajně se uchýlila k okultismu a čarodějnictví a předkládala Filipovi lektvary lásky, do kterých přidávala hadí olej. Není nutné zdůrazňovat, že její snaha se minula účinkem. Filip ji prohlásil za blázna a věznil ji.

Mezinárodní jídelníček

Kuchyně ve Španělsku 16. století kromě středomořského základu v sobě odrážela vlivy středověké Evropy a maurského (arabského) jídelníčku. Tehdejší kuchařské knihy, z nichž nejznámější je Libro de Guisades, kterou sepsal roku 1529 kuchař Rupert de Nola, předkládají recepty na jídla pocházející z území dnešní Itálie a Francie. Z toho je jasné, že španělská kuchyně 16. století byla vskutku mezinárodní.

Dobladura de carnero aneb Dušené skopové

Johana Šílená porodila šest dětí a její početná rodina měla možnost ochutnávat ty nejlepší pochoutky. Oblíbené bylo skopové maso, obzvlášť pokrm dobladura de carnero. Maso se dusilo s cibulí, směsí koření (šafrán, zázvor, skořice, zrnka granátového jablka)a s mletými lískovými oříšky, omáčka se zahustila rozkvedlanými žloutky.

Z masa se hodně konzumovalo i vepřové. To bylo důležité také pro přípravu slaniny a sádla. Na královském stole nechybělo samozřejmě ani hovězí, často se servíroval i zajíc nebo králík a kuřata či pávi. Většinou se vše peklo, vařilo nebo dusilo společně s pórkem, cibulí a česnekem.

Ve vnitrozemském Toledu, kde převážně Johana žila, nebyly tak běžné mořské plody jako v přímořských oblastech. Ryby byly také většinou sladkovodní.

Populární cizrna

Pyrenejský poloostrov nabízel a stále nabízí hojnost luštěnin, čerstvého ovoce a zeleniny. Tamní podnebí také umožňovalo pěstování rýže, která byla oblíbenou součástí jídelníčku. Z luštěnin to zase byla především cizrna.

Čerstvá nebo tepelně upravená zelenina byla vždy k dispozici, a to především plátky dušeného lilku a různé druhy tykví. 

Lahodné dezerty

Šťavnaté pomeranče, granátová jablka, citrony, ale i piniové, lískové či vlašské ořechy a mandle na královské tabuli nesměly chybět. Z mandlí se připravovalo velice ceněné mandlové mléko, které pila také Johana Šílená.

V 16. století už byl mnohem dostupnější cukr, který postupně vytlačil do té doby nejrozšířenější sladidlo, tedy med. Královská rodina si mohla pochutnávat na sladkých placičkách s čerstvým ovocem, na stole byly mísy s kandovaným ovocem a bonbóny z mletých ořechů.

Většinu uvedených jídel lahůdek si Johana dopřávala s přestávkami. V období konfliktů s manželem držela hladovku. Když ale Filip poměrně mladý zemřel, nedokázala se s tím vyrovnat.

Náš tip: Možná vám přijde k chuti španělský moučník podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

factinate.com: Unhinged Facts About Joanna Of Castile, Spain's Mad Queen

housewildrose.weebly.com: Spanish Cuisine in the 16th Century

spark.asu.edu: School of Historical, Philosophical and Religious Studies