Jarní jídelníček 50. let v Československu: Stará slepice, převařené mléko a saláty, které se nedoporučovalo mýt v potoce
6. 4. 2024 Historie a zajímavosti
Padesátá léta minulého století byla ve znamení budování socialismu, překračování plánů v továrnách a zakládání zemědělských družstev. Zásobování pracujících však trochu pokulhávalo, proto se spousta lidí spoléhala na vlastní zahrádku nebo na příbuzné na venkově. A jaká jídla se podle dobové propagandy měla připravovat na jaře?
Pravidelné zásobování potravinami mělo výkyvy
Padesátá léta nebyla žádnou idylickou dobou. V kulisách života a práce povinně nadšených dělníků a pilných zemědělců, ale také drsných politických procesů a hledání nepřátel socialismu, tak trochu vázlo zásobování základními potravinami. Proto bylo potřeba lidi správně „nasměrovat“, co, proč a kdy jíst.
Kromě článků v dobovém tisku se k tomuto úkolu skvěle hodily kuchařské knihy. A zatímco dneska o ně v knihkupectvích doslova zakopáváme, limitovaný příděl papíru z nich lehce vytvořil nedostatkové a doslova podpultové zboží.
Například Rok v české kuchyni měl v roce 1959 za sebou už druhé vydání s celkem více než 103 000 výtisky. Kuchařka naší vesnice o několik let později atakovala ve čtvrtém vydání celkový náklad 280 000 kusů!
Zdá se to sice hodně, ale jiné kuchařky k dostání nebyly, takže se neustále dělaly dotisky. Netisklo se tolik knih jako dnes, takže ty, které se dostaly na pulty, paradoxně měly na dnešní dobu neuvěřitelně vysoký náklad (zahraniční detektivky i 100 000 kusů).
Mohlo by vás zajímat
Zbytky ze spíže a stará slepice
A co se doporučovalo pro časné jaro? Především šetřit zásobami. Pokud měl někdo ještě zavařené maso ze zabíjačky nebo uzené, mělo se s ním zacházet tak, aby vydrželo až do žní.
Velkokapacitní drůbežárny byly teprve v plenkách, takže kuřata ještě nebyla běžnou součástí jídelníčku. Ten se podle knihy Rok v české kuchyni měl obohatit starou slepicí, která už nenese, nebo králíkem.
Mohlo by vás zajímat
Zeleň na stole
Mezititulek jsem si vypůjčila z již zmíněné publikace Rok v české kuchyni. První jarní bylinky, saláty a natě byly totiž tehdy oslavovány jako zdroj tak potřebných vitaminů. Prvním salátem byl ten z polníčku, který se měl sázet hned poté, jak slezl sníh.
Další glorifikovanou zeleninou byl hlávkový salát, protože... „v rodinách, kde se tento salát pravidelně požívá, nejsou děti bledolící a chudokrevné, nýbrž že jim tvářičky zdravím jen kvetou!“
Mohlo by vás zajímat
Neomývat vodou z potoka
Zásadní informací bylo to, že salát se podává syrový a před servírováním je potřeba ho omýt. Ovšem pouze pitnou vodou z veřejného vodovodu nebo pravidelně kontrolované studny, nikoli z potoka.
Na jaře také začaly slepice pravidelně snášet vajíčka, proto se s nimi už nemuselo tak šetřit (vejce se před zimou nakládala do tzv. vodního skla, byla pak použitelná do vaření a pečení).
Mohlo by vás zajímat
Důležité mléko a čisté dojičky
Protože se na jaře všude zelenalo, lépe se stravovaly i krávy, které více dojily. Mléko bylo postaveno na piedestal správné výživy jako naprosto nezbytná součást jídelníčku dětí i dospělých.
Popisoval se i postup, jak správně dojit. Dojičky měly mít na sobě čistě vypranou zástěru a šátek, ruce si měly umýt teplou vodou a mýdlem až po lokty. Kravičkám pak bylo potřeba umýt vemeno. Samozřejmostí pro spotřebitele pak bylo mléko převařit.
Mohlo by vás zajímat
A jaký byl doporučený jídelníček?
Polévky se doporučovaly především zeleninové, tedy celerová, zeleninová s ovesnými vločkami, pórková s krupicí nebo z kysaného zelí. Na jídelníčku měly být i luštěninové, ale také hovězí polévka s rýží nebo nudličkami, nebo vydatná gulášová.
Po syté polévce, jako byly právě gulášová či luštěninové, následovalo často sladké jídlo, například kynuté knedlíky s povidly nebo buchty s tvarohem.
K večeři byly oblíbené byly zbylé knedlíky s vejci, rizoto s houbami, pomazánky z tvarohu či fleky s uzeným masem.
Ačkoli nám možná některé pokrmy vyvolávají úsměv na tváři, stále podobný jídelníček najdeme i dnes v závodních jídelnách a školách a školkách. A mnozí z nás na tato tradiční obyčejná jídla nedají dopustit.
Náš tip: Pórková polévka podle našeho videoreceptu evokuje náladu padesátých let.
Zdroje informací:
M. Úlehlová-Tilschová: Rok v české kuchyni
Dr. Marie Hrubá a František Raboch: Kuchařka naší vesnice
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Den citronové šťávy
Citronová šťáva je nejlepší čerstvá. Možností jejího využití v kuchyni je velká spousta, tak si připomeňme alespoň některé. Citronovou šťávou můžeme… Číst více
Jak zpracovat v kuchyni čerstvé i zavařené višně? Výrazné sladkokyselé ovoce oplývá úžasnou chutí a vůní
Višně mají kromě širokého využití v kuchyni také důležitý význam pro naše zdraví - jako každá peckovina se vyznačují antibakteriálními účinky,… Číst více
Jídlo v české nemocnici může chutnat skvěle: Losos se zeleninou, penne s parmazánem nebo bufetová snídaně jsou v těchto špitálech běžné
Pokud vás čeká hospitalizace a už teď se děsíte… Číst více
Otevírací doba obchodů na státní svátky 5. a 6. července přehledně: Kde bude víkendový provoz a kde si bez potíží nakoupíte?
Tento týden opět nastává situace, kdy mnoho lidí… Číst více
Češi v zahraničí: V Tunisku ochutnejte kuskus nebo tajine a domů si kupte harissu a těstoviny, radí Lída z Hammametu
Tyrkysové moře, pláže s bílým pískem a přívětivé… Číst více
Češi v zahraničí: V řecké taverně si dejte jehněčí, olivový olej kupujte jen ve skle a pozor na směsi tzatziki, radí Kateřina Panou
Řecká kuchyně je jedna z nejlepších na světě,… Číst více
Jak využít kyselinu citrónovou? Je užitečná do pokrmů i na zavařování
Kyselina citronová se nachází v různých druzích ovoce a zeleniny, ale největší výskyt (koncentrace) je v citrónech a limetkách, pomerančích, grepech… Číst více
Jak připravit zakysanou smetanu ze dvou ingrediencí: Nic jednoduššího nenajdete
Pokud zapomeneme koupit zakysanou smetanu a nemůžeme se bez ní obejít, připravíme si ji sami jen ze šlehačky a citrónové šťávy. Trvá to jen půl… Číst více
Češi v zahraničí: Ve Francii ochutnejte polévku bouillabaisse a domů si přivezte baskické uzeniny nebo čokoládu, říká Alice Muthspiel
Francouzská gastronomie ve vyhlášená po celém… Číst více
Jak udělat na grilu fantastické ražniči? Základem je marinované maso, díky slanině bude měkké a šťavnaté a cibule vylepší chuť
Spousta chuti na jedné jehle, tak by se dalo… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Co se jedlo za války: Recepty na vánočku bez vajec, med z margarínu nebo krém skoro z ničeho můžete zkusit i dnes
Jak vařila moje babička v 60. letech: Nákupy v konzumu, mléko v bandasce a tahle nastavovaná kaše, to bylo naše dětství
Jak se daří finalistům Peče celá země: Vojtěch vyprodává kurzy, Tereza frčí na sítích a Roman se naučil důležitou věc
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Dalamánkové bagety
Přidáno před 2 hodinami
Domácí marshmallow
Přidáno před 5 hodinami
Trhané kuřecí maso s rajčaty a paprikovou omáčkou
Přidáno před 6 hodinami
Salát z pečených paprik na balkánský způsob
Přidáno před 7 hodinami
Rybí kari s fazolkami a hráškem
Přidáno před 22 hodinami
Koláč s ovocem (z domácí pekárny)
Přidáno před 23 hodinami
Přečtěte si Zobrazit více
15 nejchutnějších jablečných moučníků: Nechte se inspirovat výběrem receptů
Jak se jedlo v 60. letech: Voňavé jitrničky, guláš jako předehra a pěkně tučný ovar s křenem aneb Taková domácí zabíjačka
Za války byly potraviny na příděl: Půl kila masa na osobu na týden a černý obchod s předraženými cenami