Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Při Poslední večeři chybělo jehněčí. Co měli Ježíš a apoštolové opravdu na stole?
Zdroj: Wikimeadia Commons, Leonardo da Vinci – Vlastní dílo. Snímek pořízen 28. července 2016, Volné dílo

V průběhu let byla Poslední večeře Ježíše Krista v umění i ve filmu vyobrazena mnohokrát, slavný obraz Leonarda Da Vinciho je ale asi tím neznámějším. Zatímco mnozí nadále zkoumají náboženskou symboliku a hodnotu obrazu jako takového, jiní hledají na slavné nástěnné malbě něco úplně jiného: poznání, co přesně jedli Ježíš a jeho apoštolové?

Víno a chléb

Podle křesťanského zvyku akt přijímání pochází právě z Poslední večeře. Ježíš účastníkům večeře rozdal nekvašený chléb a víno a vysvětlil apoštolům, že chléb představuje jeho tělo a víno jeho krev. Dodnes křesťané přijímají oplatku jako tělo Kristovo, v protestantských kostelech pijí věřící i víno.

Deuteronomium, pátá kniha Starého zákona, popisuje Ježíšovu vlast jako "zemi olivového oleje a medu; zemi, ve které budete bez nedostatku jíst chléb". Mezi běžné plodiny tehdy patřily hrozny, fíky a granátová jablka. Tyto potraviny by však pravděpodobně brzy na jaře, kdy se Poslední večeře měla konat, nebyly k dispozici čerstvé. Při večeři ale mohly být na stole fíky sušené, dále olivový olej a med.

Večeře bez jehněčího

V roce 2007 papež Benedikt XVI. prohlásil, že na Poslední večeři chybělo jehněčí maso. Tehdejší papež se domníval, že Poslední večeře se konala před rituální obětí jehňat, což byla v Ježíšově době běžná pesachová tradice. A proto byl dle Benedikta XVI. obětován sám Ježíš a jehně tak nahradil.

Charoset

Zatímco Poslední večeře proběhla těsně před samotným Pesachem, neznamená to, že si Ježíš a apoštolové neužili pár velikonočních pokrmů. Podle zprávy skupiny italských archeologů z roku 2015 se na Poslední večeři objevila řada typických sederských jídel včetně hořkých bylin s pistáciemi a datlovým charosetem, což je oblíbená sladká, tmavě zbarvená pasta z ovoce a ořechů. Další jídla, jako je cholent, dušená miska z fazolí vařená velmi pomalu, a olivy s yzopem, bylinou podobnou mátě, se běžně konzumovaly každý den a na menu Poslední večeře rozhodně mohly být.

Žádní úhoři a plátky pomeranče

Po posledním restaurování da Vinciho fresky, které trval přes dvě desetiletí a skončilo na konci 90. let, se na stole poprvé objevily další pokrmy, včetně těch, které vypadaly trochu nemístně - konkrétně šlo o úhoře s plátky pomeranče. I když taková jídla v Ježíšově době rozhodně nebyla běžným pokrmem, chuť úhořů a pomerančů se v Itálii v 15. století běžně kombinovala. Potraviny se dokonce objevily na dochovaném da Vinciho nákupním seznamu. Je tedy možné, že autor obrazu Ježíšovi na stůl "naservíroval" svoje vlastní oblíbené jídlo.

Související obsah

Den francouzské omáčky

Den francouzské omáčky

Traduje se, že francouzských opravdu mateřských omáček je celkem pět. Jsou to bešamel, velouté, espagnole, holandská a rajčatová. Z nich je možné… Číst více