Velikonoční jídelníček: O Škaredé středě musí být škaredé jídlo. Maso až na Bílou sobotu!

Škaredá středa

Svatý týden začíná, jak již název napovídá, týden před Božím hodem velikonočním, a sice Květnou nedělí. Dnes ale za první významný den tohoto období většinou chápeme Škaredou středu. Tu můžete znát ještě pod názvy Sazometná nebo Smetná. Souvisí s vymetáním sazí z komínů, protože v tento den probíhal v domácnostech pořádný úklid. Jak uvádí Adolf Adam v publikaci Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe, kromě toho, že měl vyhnat zlé duchy, byla to také příležitost k jarnímu gruntování a smýčení. Označení Škaredá souvisí s Biblí. Podle ní totiž v tento den Jidáš zradil Krista. Lidové pořekadlo pak praví, že kdo se bude v tento den mračit, bude se mračit i po celý následující rok. Zcela do toho zapadá i jídlo. V ten den totiž hospodyně tradičně připravovaly všelijaké placky, které ovšem měly vypadat škaredě. Rodina tak mívala k jídlu nejčastěji trhanec.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek hospodyně pekly jidáše, pečivo z kynutého těsta. Měly připomínat Jidáše, který zradil Krista, lépe řečeno provaz, na němž se Jidáš z pocitu viny oběsil. V tento den se podle lidové tradice mají jíst „zelené“ pokrmy. Na stole se tak tradičně vždy objevovala jídla z luštěnin, ale také třeba kopřivová polévka. Dnes si můžete dát například špenát něbo nějaký dobrý salát.

Velký pátek

Pro křesťany je Velký pátek dnem ukřižování Ježíše Krista. V tento smuteční den se věřící oddávali modlitbám, smutku a rozjímání. Byl to také den, kdy se dodržoval půst. Podávala se pouze bezmasá jídla, nejčastěji to byla polévka, do které hospodyně dala vše, co doma našla. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe uvádí, že v některých domácnostech se pak na stole objevovaly ryby.

Bílá sobota

Tento den znamenal pořádnou změnu, tedy zejména, pokud jde o jídlo. V křesťanské tradici totiž Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst! Na stole se tak objevovala velikonoční nádivka, ve které obvykle nechybělo uzené maso, vejce a zelené bylinky. Dříve to bývaly především nasekané mladé kopřivy, dnes hospodyňky zachovávají alespoň zelenou barvu a v nádivce se objevuje hlavně pažitka nebo petržel. V tento den se také zadělávaly mazance, nejčastěji z kynutého těsta, a rodina na Boží hod velikonoční odnášela do kostela k pomazání.

Neděle – Boží hod velikonoční

Boží hod velikonoční byl dnem, kdy Ježíš vstal z mrtvých. K oslavě této události se tak stůl musel prohýbat pod dobrotami. K obědu se podával vývar z masa, který následovala pečínka. Tradiční je jehněčí nebo kůzlečí, které bývá v tomto čase nejlepší. Rozkrajoval se také sladký beránek.

Velikonoční pondělí

Tento den patří vajíčkům, která symbolizují nový život a znovuzrození. O Velikonočním pondělí se tak vejce připravují na mnoho způsobů, od těch míchaných přes vajíčkové saláty až po plněná vejce nebo různé pomazánky. Vejce se přidávala do omáček či k masu a pokud došla nádivka, která se během velikonočních svátků jedla i studená, nešetřilo se vejci ani v ní.