Co víme o salátu

Z literatury jsem se dozvěděla, že se obyčejný salát začal pěstovat v jihozápadní Asii a odtud se pěstování rozšířilo do Řecka a Říma. Římané pěstovali salát v hojném množství, a to pod dohledem kvalifikovaných zahradníků. Jednalo se o tzv. římský salát, který netvořil takové pěkně kulaté hlávky.

Doposud se pěstoval pouze salát obyčejný. Až v 17. století ve Francii začali odlišovat listový salát od pravého hlávkového salátu. Byl první historicky doloženou rychlenou zeleninou. Zaujala mě informace, že rychlený čerstvý salát byl prý servírován Ludvíku XIV. v zimě už koncem ledna.

Kromě obyčejného salátu se pěstuje salát ledový, jinak zvaný Neapolský. Byl vypěstován v USA v 19. století., a to z dovezeného kultivaru hlávkového salátu. Ledový salát má lesklé listy a pevnější konzistenci. Lidé si oblíbili tento salát pro jeho křehké a šťavnaté listy.

Proč se mu říká ledový ? Někdo přiřazuje název z francouzštiny – pojmenování podle lesku listů a někdo se přiklání zase k tomu, že saláty jsou prosypávány drceným ledem při přepravě na delší vzdálenost. V Americe dokonce v původním názvu zachytili jednu z vlastností salátu – kadeřavost. Takže jestli jste se domnívali tak jako já, že název ledový souvisí s chladem, tak jste na omylu.

Salát patří do hvězdicovitých rostlin z rodu Lactuca. Salát je příbuzný pampelišce, a to svoji hořkou a mléčnou šťávou, která vytéká z odtržených listů. Nejvíce mléčné šťávy obasuje při kvetení. Šťáva se dříve sušila a používala jako utišující lék. Říká se tomu studené opium a patří mezi uklidňující narkotika. Ve středověku používali tento lék společně s opiem jako anestetikum. Pro obyvatele Číny měl salát přímo zázračné vlastnosti. Měl ho jíst hlavně ten, kdo chtěl mít hodně dětí. Egypťané salát dokonce zasvětili bohu plodnosti Min. V Řecku bohu Adonisovi, který když zemřel, tak Afrodité jeho tělo položila na lůžko z hlávkového salátu.

Pěstují se saláty hlávkové, ledové, římské,listové kadeřavé, Roketa, dubový, Frisse, Iceberg a další. V různých variantách a barvách. Například hlávkový jarní a podzimní, listový k řezu kadeřavý, hlávkový polní letní, zelený, světle červený, tmavě červený, žlutozelený.

V našem jídelníčku působí salát dobře na naše trávení díky obsahu lactucinu. Jinak nemá salát velkou výživovou hodnotu, obsahuje málo vitamínu C. Jinak v salátu nalezneme vitamín B1, B2, B6, C, E, karoteny, kyselinu listovou a pantotenovou, biotin, minerální látky – železo a vápník, stopové prvky, sodík, zinek, fosfor, mangan, draslík, hořčík, nikl, chrom a selen.

V kuchyni se salát nejčastěji upravuje se sladkokyselým nálevem nebo z různými dresingy a zálivkami. Velmi dekorativně působí jako součást oblohy některých pokrmů.