Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Expert na etiketu Ladislav Špaček poradil, jak se správně zachovat při placení v restauraci.
Zdroj: Se svolením Ladislava Špačka, freepik / koláž Toprecepty.cz

Návštěva restaurace má být spojena především s nevšedním zážitkem. Ten je ovšem třeba náležitě ocenit, včetně spropitného, které dáváme jako poděkování při placení účtu. Jak upozorňuje Ladislav Špaček, oceňujeme jím namáhavost profese číšníka či servírky a péči o naše osobní potěšení.

Procenta z útraty

Jak vysvětluje expert na etiketu, výši spropitného určuje tradice a zvyklost v dané zemi. „V Americe je většinové spropitné 15 %, v mnoha restauracích je už 18 %. U nás se ustálila praxe na 10 % z celkové útraty, včetně vína,“ říká pro Toprecepty.cz Ladislav Špaček„Můžeme přidat, když jsme byli nadmíru spokojeni, nebo ubrat, když jsme byli zklamáni, ale nedat spropitné vůbec je neobvyklé,“ dodává.

Pokud se vydáme na dovolenou do zahraničí, měli bychom vědět několik zajímavostí, týkajících se spropitného. V některých zemích se neujalo, třeba v Japonsku, někde, jako třeba ve Španělsku ho dávají malé, spíš pro zaokrouhlení celkové částky,“ sdělil odborník s tím, že u nás kultura spropitného dlouhodobě funguje.

Spropitné jako součást platu obsluhy

Zároveň Špaček popsal, proč je důležité neplatit účet v restauraci „do koruny“. „Oceňujeme namáhavost profese číšníka či servírky a péči o naše osobní potěšení, na té se podílí veškerý personál, kuchyně, manažer, someliér. Spropitné ale není jen odměna, počítá se s ním ve všech zemích, kde je obvyklé, jako s pohyblivou složkou platu,“ vysvětlil bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla.

Přidal i jednu osobní zkušenost. „Vzpomínám si, jak po večeři ve Washingtonu za námi servírka běžela dva bloky, protože jsme jí dali jen patnáct procent. „Ale my máme osmnáct, zadýchaně oznámila a natáhla ruku,“ podělil se Špaček o úsměvnou historku. Připomněl také, že někde najdeme na účtence výzvu „service is not included“ (servis není započítán - pozn.red.), nebo dokonce dvě částky, jednu se spropitným a druhou bez.

Hotovost nebo karta

Každopádně by podle experta na etiketu bylo nevhodné spropitné nedat vůbec. „To by musela být absolutně výjimečná situace, kdy se přihodilo něco, co nás mimořádně rozladilo,“ říká Špaček a vysvětluje, proč je v poslední době obvyklé se ptát obsluhy, zda chce „dýško“ hotově.  

„Některé restaurace mají zaveden systém elektronického účtu, do kterého můžeme spropitné přidat, manažer to dokáže separovat a předat personálu, někde to neumějí a přivítají spropitné v hotovosti,“ vysvětluje uznávaný odborník. „Je v pořádku se ujistit, který způsob v restauraci funguje, a pokud můžeme, vyhovíme,“ dodává.

Ve Francii bez spropitného

Jiný kraj ovšem znamená jiný zvyk, jak praví známé přísloví. „Francouzi spropitné nedávají. Jen malé dýško občas dává starší generace Francouzů, zhruba 1-3 procenta, v braserii, kterou navštěvují pravidelně a znají majitele nebo číšníka,“ říká pro Toprecepty.cz Alice Muthspiel, Češka, žijící v Paříži

„V lepších restauracích, po dobré večeři, pokud je personál úslužný, je to 1-2 eura pro číšníka, ale opět, převážně jen starší generace,“ dodává. Případné spropitné se podle paní Alice nechává na stole při odchodu z restaurace. „Když nedáte ve Francii spropitné, budete za normálního klienta, pokud ho dáte, budete kvůli slovanskému jazyku považováni za boháče z Východu nebo i oligarchu,“ říká s úsměvem Muthspiel.

Zdražování „dýškům“ neprospělo

Jak uvádí server iDnes, právě spropitné se v posledních měsících stalo velkým tématem v mnoha restauracích. Kvůli zvýšení cen totiž někteří zákazníci přestali dávat „dýška“ úplně, jiní snížili jeho výši. „Spropitné zákazníci dávají čím dál tím méně, a když už, tak to bývá kolem sedmi procent. Očekávaný standard je přitom 10 až 12 procent,“ uvedl majitel sítě pizzerií Coloseum Jan Mužátko.

Zdroj informací: 

idnes.cz - Vyšší ceny jídel, nižší spropitné. Češi kvůli zdražování v restauracích škudlí

Recepty k tomuto článku

Komentáře

JosefZeravicky: ano jistě, že je to má práce, stejně jako práce číšníka či servírky a placená jsem přiměřeně tomu co dělám. Dýško neočekávám, když jej dostanu většinou je dávám potřebným po večerní cestě domů. Ale mě zde šlo pouze o to, že pan Etiketa něco jiného píše a říká než dělá. Například jsem jej neviděla, aby ženě pomohl do kabátu či z něj, přesto, že to v jeho knize uvádí jako příklad jak se chovat v šatně a věřte, že v knize zmiňuje i poplatek šatnářce.

dragounova.j: PŘEJU VÁM PĚKNÝ DEN.
Tak jsem nějak vycítil, že by jste to ,,dyško jako očekávala,,? , oni Vás špatně platí? , a to že jste tam a tak jak říáte ,,hlídáte kabáty ,, a podobně, vždyť je to vaše práce. Přečtěte si prosim můj níže napsaný příspěvek a jen malý další příklad přidám. Předpokládám, že jste posílala děti do školy a paní učitelka se jim věnovala s největší péčí a dala jim základy poznání. A té jste taky za kyždý den dala nějaké dýško, že se vám o dítě postarala , i když je to dané zíákonem, stejně tak v družině a podobně? Beru, že na konci roku děri dávají nějakou tu kytku , či další dárak paní učitelce. Přečtěte si prosím, že ve Francii se ,,dyško,, nějak neujalo a ...... . Znovu jen připomenu, když jsem spokojen, třeba i ve velkoobchodě, kde se mi prodavač nadmíru věnuje a neodbyde mně stím, že je to tam napsané, tak mu poděkuju a buď napíšu recenzi a nebo řeknu : ,, budu vás deska celý den chválit,, . A taky jejich odpověď je mnohdy taková, že je to milé a velice mně to potěšilo a podobně. A na závěr, občas promluvím i s vedoucím manažerem a dám pochvalu za obsluhu a ten mnohdy je spokojen a nebo řekne, že to je jejich povinost, kdežto u vedoucího provozu v restauraci se stímto nesetkávám . ,,toš teda tak,,

Nikdy jsem žádný komentář nedávala až dnes. Není o zpropitném jako takovém, ale týká se to pana experta na etiketu. Pracuji jako šatnářka a již jsem měla několikrát možnost postarat se o kabát pana Špačka a jeho partnerky. Přesto, že je šatna zdarma, někteří návštěvníci dají šatnářce tak zvané dýško za to, že se jim postarala o kabát v případě pana Špačka až do nočních hodin. Ještě nikdy jsem já ani jiná šatnářka od pana experta na etiketu nedostala ani pětník. Člověk nemusí být ani expert a ví, že je to takzvaná slušnost....;-(

Naprostý souhlas s komentářem p. Zeravického.
Proč nedávám dýška?
- nedávám je v jiných službách také a je to v pořádku
- kolik je dostatečná výše dýška? Nikdo nikdy nemá dost a v restauračních službách to platí dvojnásob. Stačí se podívat na pány Pohlreichy, Karpíšky atd
- zdůvodnit oprávněnost dýška nízkou mzdou v těchto službách i po drastickem navýšení cen v restauracích za poslední 2 roky neobstojí, každý provozovatel si mohl nahodit do cen co hrdlo ráčí a tak slušně platit i personál.
- jestli personál přistoupí na hru, že má nizky plat protože si vydělá na dýškach, tak je to pouze mezi ním a jeho chlebodarcem.:-//

DOBRÝ DEN, dávám otázku zpropitného do diskusního stavu : proč ano a proč ne.rnMalé zamyšlení. Dáváte také ,,zpropitné,, u doktora, který se vám věnuje neobyčejně pečlivě, nebo prodavači, který vám spolehlivě poradí které zboží, a nebo na úřadu, pilicii, v servisu a podobmě za odvedenou práci? Co se týká spokojenosti s jídlem dává když jsem spokojen výhradně přímo kuchaři s tím, že mu také řeknu, jak jsem byl spokojen. Dělám to už hooodně dlouho na našich cestách za gurmet zážitkama, a kuchaři si toho velice cení. A vždy si tu chvilku času pro pochvalu udělají. Proč ne číšníkovi nedávám, mám poznatky že někteří se s personálem nedělí a navíc, on to jídlo jen , v uvozovkách ,,jen,, přinese , stejně jak v řeznictví vám obsluha podá zboží, co jste si vybral.
A někdy mi připadá, když kolem platící se kasají a předbíhají , kolik dávají a že na to mají, aniž by číšníkovi řekli, poděkujte kuchařovi a podobně.
,,toš teda tak,,

Přidat komentář