Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Popeleční středou končí Masopust a pro křesťany začíná 40 dnů půstu. Co se v tomto období nesmí dělat?
Zdroj: Profimedia

Masopustní období oficiálně skončilo a na Popeleční středu, která letos vychází na 14. února, začíná praktikujícím křesťanům půst. Ten potrvá 40 dní až do Velikonoc, ale právě na Popeleční středu a pak na konci na Velký pátek by měl být půst nejpřísnější. Připomeňme si, co to přesně znamená.

Popeleční středou začíná půst

Dřív se výrazem masopust označovaly jen poslední dva dny před Popeleční středou, v současnosti se tak říká celému období, začínajícímu již na Tři krále, kdy se pořádají zabijačky, vepřové hody a další masopustní akce.  

Období veselí ale pro praktikující křesťany, katolíky končí v úterý před Popeleční středou a na Popeleční středu pak nastává čas zklidnění a rozjímání, který je přípravou na Velikonoce – pro křesťany nejdůležitější svátky v roce. 

Datum Popeleční středy se vždy odvozuje od Velikonoc a vzhledem k tomu, že jde o pohyblivé svátky, i Popeleční středa vychází každý rok na jiný den, letos na 14. 2., tedy na svátek svatého Valentýna

Co se na Popeleční středu smí jíst? 

Popeleční středa je, jak už jsme uvedli, prvním dnem postní doby, která trvá 40 dnů a končí na Velikonoce, tedy na Boží hod velikonoční (Velikonoční neděli). Pokud vám počet dnů do Velikonoc nesedí, pak vězte, že se nezapočítávají neděle, protože jde o dny, v nichž křesťané slaví Kristovo zmrtvýchvstání.

Popeleční středa by spolu s Velkým pátkem měla být dnem nejpřísnějšího půstu. Co přesně to znamená? Konkrétně nejíst během dne víc než jednou a nejíst maso. Pro děti či chronicky nemocné, například diabetiky, ani pro těhotné toto neplatí.

Proč to křesťané dělají? Odříkání na Popeleční středu není samoúčelné, ale má vyjadřovat, že věřící jsou ochotni se pro Boha a věčný život obětovat a vzdát se jídla, nápojů, hudby a zábavy a uvědomit si tak více, že jako pro tělo je potřeba jídlo, tak je pro duši potřeba obrátit se k Bohu, aby byla zdravá a plná života. 

Co znamená popelec?

Na Popeleční středu se také v kostelích po čtení evangelia žehná popel, který se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (ev. „kočiček“ - v našich krajích) posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

Tímto popelem se přítomným v kostele při mši dělá na čele znamení kříže s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Jelikož se popel dříve používal také k čištění, má i dnes symbolizovat očištění (mysli i těla) a povzbuzovat věřící, aby vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. 

Co se nesmí během půstu? 

Jakkoliv se mnozí domnívají, že se během půstu jen nesmí jíst maso, tak to úplně neplatí. V současné době je forma půstu mnohem kreativnější. Věřící se tedy mohou vzdát čehokoliv, o čem se domnívají, že jim nebo jejich okolí škodí, případně se mohou věnovat více modlitbě, nebo se uskromnit a uspořené peníze věnovat potřebným. 

Možné formy půstu tedy jsou: vzdát se cukru a sladkostí, omezit hraní počítačových her, snížit spotřebu alkoholu nebo úplně abstinovat, anebo snížit svůj životní standard „o level níž“ a uspořené peníze věnovat potřebným. 

V této době se také můžeme všichni, ať jsme věřící nebo ne, více vrátit k tradicím a jídelníčku našich předků, například si dát nějaké obyčejné jídlo z luštěnin, brambor, kysaného zelí či obilovin, a zapít je meltou. 

Zdroje informací:
Vira.cz: Popeleční středa - základní informace
Deti.vira.cz: Popeleční středa
farnostbubenec: http://www.farnostbubenec.cz/

Masopust

Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.

S tématem Masopust souvisí:

Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice

Recepty k tomuto článku