Historie barvení vajíček: Čarodějky používaly rezavé hřebíky a anglický král nechal vejce zdobit zlatem

Staří Egypťané i tripolská kultura

Tradice barvení vajec vznikla minimálně před 2500 lety v tzv. tripolské kultuře na východě Evropy v blízkosti dnešního Kyjeva. Staří Peršané malovali vajíčka na Nowruz neboli perský Nový rok. Ve starém Egyptě se na počest svátků jara barvila vajíčka na červeno.

A stejnou barvu používali i raní křesťané v Mezopotámii, aby napodobili krev, kterou Ježíš prolil během svého ukřižování.

Anglická stopa

První historicky prokázané zdobení a darování vajec sahá do 13. století, kdy si je angličtí šlechtici vyměňovali jako dárky. A v Aglii ještě zůstaneme, neboť právě angličtí vesničané na Velký pátek často nosili vajíčka do svého kostela.

Někteří historici proto věří, že velikonoční vajíčka pocházejí z anglosaských jarních  oslav pohanské bohyně Eostre (Ostara).

Bohyně, jejíž jméno evokuje anglický a německý název Velikonoc (Easter a Ostern), byla symbolem počátku jara a vejce pak jsou považována za symbol plodnosti a znovuzrození přírody po mrtvé zimě.

Vajíčka zdobená zlatem

Ve 13. století nařídil anglický král Eduard I. obarvit a ozdobit plátkovým zlatem 450 vajíček, kterými pak obdaroval královské příbuzné během jarní svátků. Tradice pokračovala o několik let později, když Vatikán poslal Jindřichu VIII. vejce ve stříbrném pouzdře na oslavu Velikonoc.

Koledování velikonočních vajíček a dávání dárků dětem se rozšířilo Německu v 17. století. A odtud už to byl jen kousek rakousko-uherské monarchie a do českých zemí.

Kam a co s nimi?

Barvení vajíček a jejich použití právě o Velikonocích mělo především praktické důvody. Po 40 dnech půstu, kdy křesťané nesměli jíst potraviny živočišného původu, tedy maso, mléko a mléčné výrobky i vejce, si mohli konečně zase dopřát něco dobrého.

Po zimním odpočinku slepice začaly na jaře opět snášet vajíčka. V některých domácnostech se tak řešilo, jak je uchovat. Když se vajíčka uvařila, déle vydržela. A aby se ta vařená nepletla  s těmi syrovými, musela se označit, nejlépe nějakou barvou. Často šlo o červenou.

Přírodní barvy

Paleta barev, jakou si dnes můžeme pořídit v obchodě, nebyla k dispozici, proto si hospodyňky musely vystačit s tím, co měly po ruce. 

• Červená vajíčka Červené barvy dosáhneme odvarem z mořeny barvířské, kdysi u nás hojně pěstované trvalé rostliny. 
• Hnědočervená vajíčka Dnes asi nejčatěji používanou přírodní barvou je odvar z cibulových slupek.
• Hnědá vajíčka Odvar ze sena nebo kombinace seně, jarního žita, dubové kůry a praženého kořene čekanky.
• Růžová vajíčka Nejsou sice tak obvyklá, ale syrová červená řepa vykouzlí nádherně růžový odstín.
• Zelená vajíčka Na ně je potřeba uvařit petrželovou nať nebo kopřivy. Podle intenzity obarvení pak máme světle zelená nebo tmavě zelená vajíčka.
• Žlutá vajíčka Šafrán nebo kurkuma dokáží vytvořit intentivní žlutou barvu, ta však znamená odmítnutí.
• Černá vajíčka Netradiční barvu docílíme vařením vajec ve šťávě z kyselého zelí, do které jsme přidali rezavé hřebíky. Aspoň tak to kdysi dělaly čarodějky.

Náš tip: Na Velikonoce nesmí na stole chybět nádivka plná vajec. Vyzkoušejte ji třeba podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací:

nbcchicago.com: Why Easter Eggs? Inside the Origins and History of the Tradition

milujivelikonoce.cz: Symbolika barev na vajíčkách a stuhách pomlázek

sklizeno.cz: Jak na přírodní barvení velikonočních vajíček