Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Co se jedlo za války: Recepty na vánočku bez vajec, med z margarínu nebo krém skoro z ničeho můžete zkusit i dnes
Zdroj: Wikimedia Commons, Unkown author, Public Domain

Hospodyňky během období druhé světové války musely umět vykouzlit jídlo téměř z ničeho. Zvykly si šetřit a místo některých základních surovin využívat různé náhražky nebo je rovnou vynechávat.

Jídlo na příděl 

Přídělový systém na potraviny byl zaveden 1. října 1939, půl roku po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (tedy po okupaci našeho území fašistickým Německem). Zůstal však dlouho po osvobození, komunistický režim spojil jeho zrušení v roce 1953 s tzv. měnovou reformou, kdy se lidem znehodnotily úspory a reálně klesla životní úroveň.

My se však vrátíme do let válečných, kdy bylo přesně určeno, kolik chleba, mouky, cukru či masa mohly ženy (o chod domácnosti se staraly tehdy výhradně ženy, většina z nich nechodila do práce) koupit na týden.

V Holandsku jedli cibulky z tulipánů

V prvních letech války aspoň bylo možné potraviny na lístky koupit, ke konci pak výrazně vázlo zásobování. Přídělový systém už garantoval jen zhruba polovinu původního objemu. Podobně, často i mnohem hůř, na tom byly i rodiny v ostatních evropských státech. Poláci například pekli chléb z fazolí a v Holandsku se připravovala polévku z cibulek tulipánů

Vynecháme situaci na českém a moravském venkově, kde přece jenom jídlo bylo dostupnější z vlastních zdrojů, ovšem lidé tam zase na základní potraviny nedostávali lístky. Ačkoli byla evidována hospodářská zvířata a jejich porážka se musela oznamovat úřadům, přece jen zemědělci občas riskovali a tajně chovali a porazili prase.

Umělý med z margarínu

Manželky řemeslníků, úředníků a obecně všech, kdo žili ve městě, se s nedostatkem potravin potýkaly mnohem víc, protože byly závislé na přídělech. Vynalézavé hospodyňky si nakonec dokázaly poradit a vyměňovaly si mezi sebou recepty na různé náhražky

Na lístky šlo teoreticky koupit 210 g tuku na osobu a týden. Místo másla nebo sádla byl na pultech většinou margarín (sana nebo kunerol), který si kuchařky nastavovaly hovězím lojem. Ten získávaly z tučnějších částí hovězího masa. A margarín sloužil i jako základ náhražky medu, smíchal se s řepným sirupem.

Šetřila se také vajíčka, například místo v receptu doporučeného jednoho vejce se dávala jen polovina. Vejce se rozkleplo do hrnečku, našlehalo vidličkou nebo metlou, půlka se přidala k ingrediencím, druhá použila na něco jiného.

Vaříme z přídělu

Praktické rady, co připravit z potravin na příděl, obsahovala tenká brožurka Vaříme z přídělu. Tu sestavil Jiří Šimek a vydalo ji nakladatelství Hospodářská pomoc v roce 1942. Tento návod, jak vařit s výrazně omezenými možnostmi, byl zdarma distribuován do českých domácností.  Všechny uvedené recepty byly údajně vyzkoušeny.

Co kniha radila vařit? Publikován v ní byl například návod na vánočku bez vajec, kde se do těsta kromě 600 g mouky přidávalo 300 g vařených strouhaných brambor, 100 g cukru, 80 g tuku, 40 g droždí, případně hrozinky či citronová kúra. Těsto se zadělalo s trochou mléka a oslazeným mlékem se vánočka potřela po vyndání z trouby.

Oblíbený krém z ničeho

Masa bylo málo, šetřilo se s ním a nahrazovalo se například karbanátkami z kapusty a další zeleniny, výjimkou nebyly ani smažené bramborové karbanátky s brambory jako příloha. 

Kdo měl možnost, sbíral v sezóně houby, které ochutily polévky, brambory či nudle, připravovala se z nich omáčka. Omáčky se vařily většinou jen z jíšky a bez masového vývaru, konzumovaly se samotné nejčastěji s brambory, někdy s knedlíky.

Pekl se bílkový koláč z 1 žloutku, 400 g cukru, 400 g margarínu a 100 g mouky, po upečení se ozdobil sněhem ze tří ušlehaných bílků a nechal pár minut ještě zapéct.

Populární byl i recept s výstižným názvem krém - téměř z ničeho. V tomto případě se ¼ litru vody 10 minut povařilo se 4 kostkami cukru, polévkovou lžící hrubé mouky a šťávou z poloviny citronu. Nádoba se pak přemístila do větší nádoby se studenou vodou a směs se vyšlehala do hustého krému, který se podle možností mohl ochutit trochou džemu či kakaa.

Náš tip: Levné a jednoduché je těsto na štrúdl podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací:

dotyk.cz: Co jedli lidé za druhé světové války, když došly v obchodech potraviny?

kladnominule.cz: Vaříme z přídělu

vilemininozatisi.cz: Protektorátní vaření

Recepty k tomuto článku