Jaká postní jídla nám pomohou překonat období od masopustu do Velikonoc?
Po masopustním období s hojností a zábavou začalo postní období, které je podle církve přípravou na Velikonoce a trvá od Popeleční středy (den po Masopustním úterý) 40 dní (kromě nedělí). Přísný půst je na Popeleční středu a Velký pátek. V tyto dva dny se nejí maso a tuky teplokrevných zvířat.
Půst ve smyslu jídla nebyl vždycky doménou církve. Ke konci zimy se zásoby ve spížích tenčily, do nové úrody bylo daleko, a tak se jedla taková jídla, která zasytila, zahřála, ale zároveň nebyla náročná na suroviny a dobu přípravy.
Jaké pokrmy si můžeme uvařit
Církev jen zavedla pro věřící povinné a pravidelné postní (bezmasé) pátky. Postnímu vaření vévodily polévky, kaše, různé placky, chléb, kysané zelí, kořenová zelenina a obiloviny. Mastí se olejem, mimo přísný půst i slaninou nebo sádlem. Hlavní smysl půstu je ale odříkání (zřeknutí se postradatelných požitků ve prospěch rozvoje ducha).
Půstem v jídle církev podpořila rozumné šetření zásobami. Jídla, která jsou dnes považována za typicky postní (ryby, luštěniny, brambory) se na stůl obyčejných lidí dostala poměrně pozdě. O to víc se na nich lidová tvořivost vyřádila. Zvlášť jídel z brambor a bramborových těst máme nepočítaně.
Dnešní doba je bohatá a s vírou to bývá všelijaké. Přesto můžeme postní období využít pro odlehčení a ozdravění celého těla po líné a kaloricky bohaté zimě. Přicházející jaro s rašícími bylinkami a mladou zeleninou nás může povzbudit a motivovat. Postní jídlo nemusí být nudné.
Sdílejte s přáteli
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Další tipy a triky
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře