Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jedlé kaštany patřily k adventu už za Josefa II.: Nejstarší kaštance v Česku je 250 let
Zdroj: Foto: Pixabay, HolgersFotografie

Určitě jste ty obrázky viděli - na staré malované vánoční pohlednici stojí mladý pár, ona má na sobě elegantní kabát, na krku jí visí štucel a v ruce drží kornout pečených kaštanů, které jí její milý právě koupil u stánku, co je vidět v pozadí. Kolem běží děti se sáňkami… Takhle nějak si můžeme představovat romantiku dob, které už nepamatují ani naši rodiče. Pečené kaštany v minulosti k adventu neodmyslitelně patřily.

Kaštany pro zahřátí i pro chuť

Už od 18. století se i v českých zemích pěstovaly kaštanovníky jedlé, které na rozdíl od jírovců dávají plody, jež si už naši předkové s radostí vychutnali. Navíc už v minulosti šlo o plodinu levnou, kterou bylo možné si i nasbírat. Proto se jejich příprava poměrně snadno rozšířila a pečené kaštany si získaly srdce našich prababiček i pradědečků od jejich dětských let. Tato pochoutka, která se k nám v posledních letech vrátila, patří hlavně k adventu. V dobách, kdy lidé trávili více času venku, nenakupovali v supermarketech, ale na trzích a advent prožívali tak, jak my bychom si jen přáli. Kupovali v zimě horké pečené nebo pražené kaštany jak pro zahřátí, tak i pro potěšení z jejich chuti.

I když v našich krajích rostly kaštanovníky jedlé už v dávné minulosti. Není přesně známo, kdy do našich končin dorazily první kaštanovníky, ale jedna teorie mluví už o starých Římanech. Jiná zase přisuzuje tureckým výpadníkům, že stromy s jedlými plody rozšířili v oblasti dnešní Moravy. První písemné zmínky o jejich aktivním pěstování v Česku se ojevují až kolem poloviny 19. století. Nicméně, jednu z nejznámějších kaštanek, tedy sadů, kde je vysázen právě tento strom, najdeme v Nasavrkách a její stáří dosahuje bezmála 250 let. Kaštany tu totiž pěstují už od roku 1776. Největší strom v ní má obvod kmene celých 534 cm a jmenuje se příznačně Knížák. Duchovním otcem tohoto přírodního díla byl tehdejší majitel temního panství Jan Adam Auersperg a místní jsou i dnes na tento svůj unikát tak hrdí, že si kaštan usadili dokonce do obecního znaku.

Zdá se, že i naši předci dobře věděli, co jíst, aby se postarali o svoje tělo a dokonce i mysl. Jedlé kaštany totiž kromě vynikající chuti zásobují tělo i mnoha prospěšnými látkami. Můžeme jim děkovat za vitamín A, vitamíny skupiny B i za “céčko”, které nám dodávají. Postarají se ale také o posílení mozku, bojují proti zapomětlivosti, psychickým problémům nebo úzkostem a pomáhají ve správné činnosti jater. Proč se tedy neinspirovat v minulosti a neupéct si kaštany? Jde to velmi snadno i doma.

Recepty k tomuto článku