Pravidlo pěti vteřin: Opravdu můžeme jídlo bezpečně sníst, i když spadne na zem?
7. 12. 2020 Historie a zajímavosti
Staré pravidlo říká, že když nám spadne jídlo na zem a my ho zvedneme po krátké chvíli, často se uvádí po 5 vteřinách, nečistoty a bakterie nebudou mít šanci se na naši svačinu dostat. Problém je ale daleko komplikovanější, než se zdá. Nezáleží totiž přímo na čase, který jídlo na zemi strávilo, ale na počtu bakterií, do nichž spadlo. Je tedy třeba se obávat otravy při konzumaci toastu, který spadl na podlahu?
Kde se vzalo pravidlo pěti vteřin?
Pokud dumáte nad tím, jestli spadlé jídlo vyhodit, nebo ne, nejste první a ani poslední. Mýtus zřejmě vznikl díky známé americké kuchařce Julii Childové. Té vypadla v jedné z jejích kuchařských show bramborová placka z pánve a Childová údajně prohlásila, že pokud je sama v kuchyni, může ji zvednout a nikdo si toho nevšimne. Přesné kořeny pravidla pěti vteřin se hledají jen těžko, ale v dotazování, zda muži a ženy v USA toto pravidlo znají, odpovědělo 70 % žen a 56 % mužů, že ano. U žen byla navíc větší pravděpodobnost, že jídlo ze země seberou.
Mohlo by vás zajímat
První, kdo se touto problematikou zabýval, byla Jillian Clarková, studentka Univerzity v Illinois. Ta se svými kolegy rozprostřela po kuchyňské dlažbě kultury bakterií na různě dlouhou dobu. Zjistilo se, že bakterie dokážou na sušenky a gumové medvídky opravdu přelézt během 5 vteřin, ale výzkum už neřešil, kolik těch bakterií reálně bylo.
Mohlo by vás zajímat
Jak rychlé bakterie jsou?
Na to přinesl odpověď až výzkum Clemsonské univerzity zveřejněný v Deníku aplikované mikrobiologie roku 2007. Skupina vědců potřela různé povrchy (koberec, dřevo, dlaždice) bakterií salmonely. Po 5 minutách na povrch položili krajíc chleba nebo salám, a to na 5, 30, nebo 60 sekund. Posléze změřili počet bakterií na dané potravině. Výsledek byl dosti překvapivý. Nezáleží totiž vůbec na době, kterou potravina stráví na zemi, ale na koncentraci bakterií v místě pádu. Objevil se i rozdíl mezi testovanými povrchy. Při pádu na koberec se na jídlo přeneslo necelé 1 % bakterií, naopak u dlaždic a dřeva to bylo 48 % - 70 % bakterií z daného místa.
Mohlo by vás zajímat
Stane se mi něco, když sním jídlo ze země?
Na povrchu všech věcí se vyskytují miliony různorodých buněk a jen 0,1 % z nich stačí na onemocnění. Určité druhy bakterií jsou ale agresivnější než jiné a stačí jich minimum ke zhoršení zdravotního stavu, například stačí méně než 10 bakterií E.coli k vyvolání těžkých zdravotních komplikací. Ale zachovejte klid. Pravděpodobnost, že takové bakterie máte doma na zemi je téměř nulová. Je třeba mít na paměti, že bakterie přenášíme i na vlastních rukách, z obalů od potravin nebo z madla nákupního košíku. Téměř všechny tyto bakterie jsou pro zdravého člověka neškodné, což ale neznamená rezignaci na úklid a hygienu. Právě naopak. Při zanedbané hygieně se šance výskytu nebezpečnějších bakterií zvyšuje a není pro ně problém dostat se na jídlo hned v okamžiku, kdy se dobrota dotkne země.
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Jak upražit kešu oříšky a loupané arašídy? Vyzkoušejte je na pánvi nebo na plechu. Poradíme s postupem
Na Vánoce patří vaječňák: Nejlepší je z kvalitního rumu a smetany. Pravá vanilka z něj udělá delikatesu
Čech na výletě v Dubaji ochutnal virální dubajskou čokoládu: Prozradil nám, kolik za ni zaplatil i jak slavná cukrovinka chutná