Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Knäckebrot vznikl jako "chleba pro chudé". Je základní potravina dietářů opravdu dietní?
Zdroj: Rainer Zenz, vlastní dílo, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Každý, kdo někdy držel dietu, zná knäckebrot. Křehká a tenká náhražka světlého pečiva je základem zdravého jídelníčku, opravdu je ale tento skandinávský vynález tak prospěšný, jak nám tvrdí jeho výrobci?

Knäckebrot je ze Švédska

Tenkou, křupavou placku ve tvaru obdélníku jménem knäckebrot zná dnes každý, kdo se někdy snažil jíst zdravě a dietně. Knäckebrot ale není výmyslem moderních milovníků zdravé výživy - první zmínky o jeho výrobě pocházejí už z roku 500 našeho letopočtu. Tehdy se kulatý suchý chléb s dírou uprostřed pekl ve Švédsku, a to pouze dvakrát do roka - ihned po sklizni, a pak na jaře, aby lidé doplnili zásoby a zase se dostali do "pracovního módu". Díru uprostřed měl chleba proto, že se skladoval navlečený na dřevěných tyčích pod střechou. Právě pro snadnou skladnost, trvanlivost a nenáročnost výroby byl tak oblíbený. Ale nejen proto - dlouhou dobu byl knäckebrot pro nízké náklady na jeho upečení považován za jídlo pro chudé. A těch bylo ve středověku ve Švédsku hodně.

Ze Švédska se praktické pečivo rozšířilo také do sousedního Finska a brzy i dál d osvěta, a to díky mořeplavcům, kteří si suchary brali s sebou na dlouhé cesty. První továrnou na výrobu knäckebrotu ale až byla fabrika jménem AU Bergmans Enka, která zahájila výrobu v roce 1850 a vyráběla knäckebroty kulaté, už bez díry. Hranatý tvar dali suchému dietnímu chlebíku roku 1927 v Německu, kde sis jej rovněž velmi oblíbili.

Knäckebrot je zdravý. Ano, nebo ne?

Důvodem, proč se knäckebrot řadí mezi základní potraviny dietářů, je, že obsahuje méně kalorií a především méně lepku než klasické bílé pečivo, zato je v něm hodně vlákniny. Platí ale, že je důležité, z jaké mouky a jak kvalitní knäckebrot kupujete. Obecně je lepší upřednostňovat knäckebroty z žitné mouky doplněné například semínky a nesahat po tom nejlevnějším. Přílišná konzumace knäckebrotu navíc může způsobit nafouklé břicho a v nejhorším případě i průjem. Takže stejně jako u ostatních potravin platí, že všeho s mírou.

Knäckebrot a jeho kolega rýžový chlebíček mají ještě jedno ale - mají totiž vysoký glykemický index, rýžový chleba dokonce vyšší než čokoláda. To laicky řečeno znamená, že běžná porce těchto potravin nám nedodá pocit sytosti, což nás nutí jíst dál a dál. Zakousnout si knäckebrot je tedy vhodné třeba po náročné fyzické aktivitě, kdy tělo potřebuje rychle doplnit energii. Dlouhodobá každodenní konzumace "suchého pečiva" se při redukční dietě většinou nedoporučuje - to už je lepší dát si místo knäckebrotu k libové šunce nebo kvalitnímu sýru jako přílohu kus salátové okurky, papriku a dvě rajčátka.

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli