Všeho s mírou, i jídla! Těmito potravinami se můžete nebezpečně předávkovat

Mrkev

Mrkev, ačkoli je plná vitamínů, minerálů a vlákniny, může ve velkém množství způsobit přemíru beta-karotenu v krvi. To je látka, jež stojí za oranžovou barvou mrkve a díky ní se také v létě lépe opalujeme. Velké množství beta-karotenu v krvi může vést k tzv. karotenémii, změně barvy kůže na dlaních, kolenech, loktech a kolem nosu na žlutou či oranžovou. Takový stav se většinou objevuje u kojenců, jejichž výživa obsahuje až příliš mrkve, ale hrozí i dospělým. V roce 2006 informoval The Journal of Dermatology o ženě, jejíž kůže se změnila ve žlutou, místy dokonce oranžovou. Žena předtím měla požít velké množství výživového doplňku s beta-karotenem. Žádný strach, po pár dnech až týdnech karotenémie většinou odezní.

Tuňákové sushi

Milovníci sushi, zbystřete: příliš velká konzumace syrového tuňáka může zvednout hladinu rtuti. Velké dravé ryby na vrcholu potravinového řetězce, kterými tuňáci jsou, si ve svalech ukládají methylrtuť, za což může konzumace menších ryb. Množství rtuti v sushi se odhaduje těžko, závisí totiž na velikosti ryby. Dle deníku Biology Letters je však pravděpodobnější, že tuňákové sushi z restaurace bude na obsah rtuti bohatší, a to kvůli použitým druhům tuňáka při přípravě. Rtuť může způsobovat četné neurologické potíže, což je ostatně důvod zákazu amalgámových plomb a ústupu rtuťových teploměrů.

Káva

I když někteří rádi tvrdí, že si nedovedou představit fungovat celý den bez šálku kávy, nic se nemá přehánět. Obecně platí, že denní maximální množství přijatého kofeinu by mělo být někde mezi 500 až 600 mg. Malé espresso přitom obsahuje asi 75 mg, větší šálek "turka" až 200 mg. Při zvýšené konzumaci hrozí nespavost, nepravidelný srdeční tep, svalové křeče, bolesti hlavy a úzkosti. Extrémní konzumace může být i smrtelná. Ve Švédsku je známý případ infarktu jednadvacetileté ženy po požití 10 000 mg kofeinu. I když se ženu lékaři snažili resuscitovat, množství kofeinu pro ni bylo fatální a po třech dnech v nemocnici zemřela.

Voda

Konvenční rada vypít alespoň 8 sklenic vody denně se ukázala jako mýtus. I když většina lidí má s pitným režimem problém a pije až příliš málo, případy otravy čistou vodou nejsou výjimkou. Při vypití excesivního množství vody dochází k naředění koncentrace sodíku, což vede k látkové nerovnováze v krvi. Předávkování se vodou, známé také jako hyponatremie, nejvíce zasahuje sportovce. Článek New England Journal of Medicine z roku 2005 tvrdí, že až 13 % ze 488 běžců, kteří se zúčastnili Bostonského maratonu v roce 2002, si vyvolalo hyponatremii přílišnou konzumací vody. Zválštní případ úmrtí na přílišnou konzumaci vody se stal roku 2007 v Kalifornii. Žena se zúčastnila soutěže v rádiové stanici, jejíž cílem bylo vypít co největší množství vody a nejít na záchod. Odměnou měla být herní konzole.