Štědrovečerní menu ve světě: Japonci chodí do KFC, v Británii jedí pudink z loje a v Grónsku velrybí bůček

Japonci slaví smaženým kuřetem

Vánoce, Vánoce přicházejí! A to nejen do Česka. Po celém světě budou 24. a 25. prosince slavit, hodovat a rozdávat si dárky přátelé i příbuzní, milenci, manželé, zkrátka všichni lidé dobré vůle, kteří mají v životě někoho, na kom jim záleží. Jak to konkrétně bude probíhat v České republice, to je jasné. Na Štědrý den se sejde nejbližší okruh rodiny nebo kamarádů a na večer všichni společně zasednou ke stolu, který se bude prohýbat pod tácy se smaženým kaprem, řízky, případně vinnými klobásami, mísou s bramborovým salátem nebo s kroupovým Kubou. Až se všichni dosyta najedí a napijí, ozve se zvonek - a v místnosti s nazdobeným stromečkem budou čekat dárky, u jejichž rozbalování bude pokračovat veselí zřejmě až do pozdních hodin. Ne všude ve světě se ale Vánoce slaví takto...

Co tedy přijde na štědrovečerní menu za hranicemi ČR? Začneme v opravdu vzdáleném koutě světa – v Japonsku. Protože tam žije velmi málo křesťanů, prosincové svátky pro tamní obyvatelstvo nemají náboženský význam, jako je tomu v Evropě. Přesto se i u Japonců rozdávají dárky pod nazdobené stromky. Tyto vánoční zvyky západního světa do Japonska přišly s globalizací, Japonsko to ale v jedné věci dotáhlo do extrému. Víte, co Japonci jedí na Štědrý večer? Je to smažené, ale není to ani kapr, ani řízek. V zemi krvavého slunce je tradicí vyrazit v tento sváteční čas s celou rodinou do nejbližší restaurace fastfoodového řetězce KFC! Podniky bývají tak vytížené, že si řada rodin stůl rezervuje, anebo poctivě čeká v dlouhé frontě.

Zvyk Japonců slavit Vánoce smaženým kuřetem z KFC vyšel z velmi úspěšné reklamní kampaně, kterou v 70. letech vymyslel tehdejší marketingový ředitel japonské větve KFC Takeši Okawara. Ten před Vánoci slyšel partu Američanů na dovolené, jak si stěžují, že si nikde nedají vánočního krocana. Okawaru napadlo, že by smažené kuře mohlo krocana v této sváteční souvislosti dobře zastoupit. Postavil na tom kampaň s názvem "Kentucky na Vánoce", a protože v Japonsku tehdy Vánoce jako takové neměly prakticky žádnou tradici, Okawara dokázal geniálně vyplnit díru na trhu prostě jen tím, že řekl - takhle se slaví Vánoce všude jinde ve světě a vy byste to měli dělat také.

Krůta i krocan a pudink z loje

Přesuneme se do již zmíněné Ameriky. Ve Spojených státech o Vánocích nosí dárky Santa Claus, na rozdíl od našeho Ježíška je ale do punčoch a pod stromeček nedává hned po večeři, ale v noci z 24. na 25. prosince. Překvapení pak tedy na děti i další obdarované čeká až ráno. Přesto je štědrovečerní večeře sváteční záležitostí a menu se velmi podobá tomu, co Američané jedí na Den díkůvzdání. Standardem je nadívaný krocan s brusinkovou omáčkou, ale i teplá šunka, k tomu vařené šťouchané brambory nebo rovnou kaše. Místo listopadových koláčů se o Vánocích jí pudink se švetskami, rozinkami a ořechy.

Pudink jedí i ve Velké Británii, ten jejich je ale jednou věcí speciální. Anglický vánoční pudink se totiž kromě sušeného ovoce, švestek a rozinek dělá také z loje, je silně kořeněný a nechává se vyschnout zabalený v plátýnku a pověšený na chladném místě i několik týdnů před Vánoci. Má tvar hroudy nebo rovnou koule a velmi často se před servírováním polije alkoholem a zapálí se.

V zemi, která od Británie leží jen přes jeden úzký kanál – ve Francii – se dárky roznáší také až v noci. Místo Santy je rozdává Otec Vánoc, postarší chlapík s dlouhými vousy. Podobně jako jeho americký protějšek, i nebohý "Pere Noël" musí do domů a bytů lézt komínem. Mezi tradiční štědrovečerní pokrmy ve Francii patří krůta nadívaná kaštanovou nádivkou, k ní se jí vařená zelenina a pije kvalitní červené víno. Podle regionů je pak toto jídlo doplněno různými delikatesami – ostatně, Francouzi jsou známí gurmáni! Místo cukroví je onou sladkou tečkou tzv. Vánoční poleno, což je piškotový dezert s čokoládovým krémem.

V Polsku probíhá štědrovečerní večeře ještě úplně jinak. Začíná se tím, že hlava rodiny rozlomí chleba, pak se jí speciální vánoční boršč. Druhým chodem jsou sledi ve smetanové zálivce nebo jiné mořské ryby. A víte, kde štědrovečerní hostinu vůbec nemají a dobroty si dopřávají až na Boží hod k obědu? Je to u našich sousedů v Německu. Středem tabule je pečená husa nebo jako u nás smažený kapr, k masu ale místo bramborového salátu Němci jedí jen vařené brambory a nechybí ani jejich oblíbené kysané zelí. 

Ve Švédsku to na tradičním julbordu, v překladu vánočním stole, začíná pokrmy ze syrových ryb, pokračuje se masem, teplým jídlem a dezerty. Ve většině domácností bychom na štědrovečerní tabuli nalezli vánoční vařenou šunku pomazanou vejci a hořčicí. Šunka se zásadně podává za studena. Mimo hlavní chody Švédové rádi jedí tradiční masové kuličky, dále lutfisk – sušenou rybu s bramborem –anebo vepřové párky. Tradiční glög, svařené víno, se pije před a po jídle. Portoriko je zase známé svým národním jídlem zvaným lechón, jehož základem je pečené sele. Jeho příprava pro dokonalou štědrovečerní večeři je náročná a většinou vyžaduje spolupráci alespoň dvou lidí. S pečením selete se často začíná už v brzkých ranních hodinách, aby večer mělo tu správnou chuť. 

V Grónsku je tradicí, která by potěšila nejednu českou ženu, že muži obsluhují ženy po celou dobu večeře. Ta se skládá z mattaku, proužků velrybího bůčku obalených ve velrybím tuku, a kiviaku, pokrmu z masa z alky – ptáka podobného tučňákům – obaleného v tulení kůži. Kiviak se podává, jakmile se začne rozkládat. Oblíbeným dezertem je vánoční kaše podávaná s máslem, skořicí a cukrem.