Karel IV. miloval paštiku a francouzské lahůdky. Octem a kořením se v jeho kuchyni nešetřilo

Jaký byl stůl Otce vlasti?

Karel IV. byl bezpochyby obratný politik a - jak bychom dnes řekli - vynikající manager, který si navíc alespoň s odstupem času dokázal získat srdce celého národa. Je jisté, že se kolem něj v průběhu staletí vytvořilo mnoho mýtů a možná by se sám divil, jak si jeho život dnes představujeme. Jaký ale byla realita a co například rád viděl na svém talíři?

Otec vlasti byl opravdu moudrý a vzdělaný muž, který procestoval kus světa a dobře si pamatoval, co kde viděl nebo ochutnal. A tak byl podle dochovaných zpráv "vzdělaný" i jeho jazyk a rád si pochutnal na opravdových delikatesách své doby. Měl k tomu možnost; vždyť kdo jiný, než český král a římský císař by si mohl dovolit hodovat opravdu doslova podle svých představ? I přes to ale Karel IV. zůstával v jídle střídmý.

Opulentní hostiny jen návštěvám

Skromné komnaty krále Karla, kde jedl ve dnech, kdy se nekonaly slavnostní hostiny, patrně žádné okázalé hody neviděly. Jak už bylo uvedeno, nejoblíbenější panovník všech dob byl člověk moudrý a k tomu patří i skromnost a střídmost. Proto je podle historiků velmi pravděpodobné, že si dokázal pochutnat i na docela obyčejných jídlech, třeba na různých kaších. 

Když ale došlo na opravdou slavnou hostinu, nelámali si naši slavní předci hlavu s nějakým tím chodem navíc. Při jedné z nich, jejichž jídelníček se jako zázrakem dochoval, si Karel IV. a další hosté pochutnali na tříchodovém menu, kde se ale každý chod skládal hned z několika pokrmů. K tomu prvnímu přinesli sloužící na stůl pórkovou polévku, hrachovou kaši, hovězí a skopové maso, nasolené husy, ragú z ústřic, kapouny a ragú z pernaté zvěře. Následoval odpočinkový chod, kdy se na stole objevily pečení cejni, lososi, mořské ryby a pečivo a na závěr přišli pečení králíci, sladké koláče se šodó, mandlové mléko, nadívaná skopová plec, parmské koláče a jako dezert kořeněné koláče, slazené hrušky, jablka a ořechy. Bylo vůbec možné ochutnat od všeho alespoň sousto? Panovník si jistě mohl vybírat.

Paštika pro krále!

Zatímco v podhradí byla nouze o koření a poddaní ochucovali svoje pokrmy hlavně tím, co mohlo vyrůst na jejich zahradě, Karel IV. neměl problém sehnat téměř cokoliv. A tak se u něj pepřilo, kuchaři používali skořici nebo dokonce šafrán - tedy ingredience, o kterých se chudým lidem ani nesnilo. Pokud ale chtěli kuchaři udělat svému vládci skutečně radost, naservírovali mu paštiku. Na té si totiž Karel IV. opravdu rád pochutnal. Na královském stole se ale objevovalo také maso v typických úpravách, tedy pečené na rožni nebo dušené. Král nikdy nepohrdl zvěřinou, telecím masem nebo rybami.

Na královy chutě mělo samozřejmě vliv jeho dětství, které trávil ve Francii. Tam si zamiloval zdejší způsob úpravy jídel a vydrželo mu to až do stáří. Po tamním způsobu se tedy i u dvora Českého království hodovalo z dnešního pohledu dost kysele. Jednou ze základních přísad do omáček k masu byl třeba ocet. Chutě se zkrátka mění jak v čase, tak i podle místa, kde se člověk narodí.