Bramboráky v Česku: Odkud pochází cmunda a kde si pochutnáte na vošouchu?

Bramborák z braniborských brambor

Bramborák je slovo z kuchyňského prostředí; jak již jeho název napovídá, jedná se o pokrm připravovaný z brambor. Konkrétně jde o smažené placky, do kterých se přidává cibule a česnek. Slovník spisovné češtiny jej popisuje takto: bramborák, smažená nebo pečená placka ze strouhaných syrových brambor. Bramboráky jsou jídlo do takové míry zlidovělé, že pro ně vznikl místní název snad v každém kraji. Ve druhé polovině 17. století, tedy po Sedmileté válce, se u nás prudce rozvinulo sázení brambor, což je i doba, do které vznik slova bramborák datujeme. A když už jsme v tom, i název brambor naznačuje, odkud k nám přišly – z německého Braniborska.

Na východní Moravě a v oblasti Slezska se pojem "bramborák" dokonce vůbec nevyskytuje, což Valdemar Vokálek v práci Slovo bramborák a jeho regionální obměny přisuzuje užívání místních nářečí, která mají v těchto oblastech v hovorové řeči silnější zastoupení, než je tomu v krajích v Čechách. Pojmy využívané v těchto krajích jsou především "křapáč", "placek" a "křápanec". Ani jeden z těchto výrazů však evidentně není používán dostatečně na to, aby k němu Český národní korpus, portál pro systematické mapování češtiny, poskytoval potřebná data. Avšak v mnoha webových článcích a na diskuzních fórech jsou tato slova využívána jako synonymum pro bramborák s jasným odkazem na východ naší republiky.

Jihočeská cmunda

Ano, stále se bavíme o bramborácích. Tentokrát však o těch z jižních Čech. Slovo cmunda je jihočeskou variantou bramboráku. I na našem webu naleznete hned několik skvělých receptů na cmundu po kaplicku, což je reference na jihočeské pohraniční město Kaplice. Jedná se o padesát let starý recept, který vymyslel kuchař Oto Kořínek a bramborák doplňuje ingrediencemi jako uzené maso a zelí. Jazykovědně se jedná téměř výhradně o jihočeský pojem, který se, i když velmi zřídka, využívá i na Vysočině.

Vošouchy

Slovo vošouch je dominantním pojmenováním pro bramboráky v plzeňském regionu. Jeho původ bychom mohli nalézt ve slově "osúch", které pochází z obce Merklín u Přeštic a je označením pro pečenou placku. Jako nejpravděpodobnější varianta vzniku slova vošouch se tedy jeví pro Plzeňsko typické využití proteze, konkrétně takzvaného "protetického V". Proteze se dá popsat jako krok při tvorbě slova, kdy před slovo samotné přidáme hlásku, aniž by se změnil jeho význam. A právě na Plzeňsku jsou zkomoleniny jako "vokno" nebo "voběd" velmi často užívané. Vokálek ve své práci uvádí, že slovo vošouch vzniklo vložením protetického v před slovo ocúch a následným zkomolením této kombinace.

Být pevný jako v kramflecích

Pod pojmem "kramfleky" si jistě představíme hlavně zastaralé synonymum pro slovo podpatek, případně celé rčení "Být pevný v kramflecích". Nicméně, jak se z různých zdrojů dozvídáme, slovo "kramflek" je dalším synonymem našeho oblíbeného bramboráku. Například internetové stránky obce Bílý Újezd, kterou bychom nalezli v podhůří Orlických hor, nabízí rubriku Strava našich předků, kde jsou kramfleky zmíněny v článku o přípravě placek z brambor a vajec - tedy bramboráků. To ostatně potvrzují i oficiální stránky Královehradeckého kraje, kde se dočteme, že na kramflecích si pochutnáme hlavně v oblasti Náchodska. Dokonce i jeden z nejznámějších českých spisovatelů Alois Jirásek popisuje kramfleky jako "jídlo z rozstrouhaných, syrových brambor". A jak bramborákům říkáte u vás doma?