Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Upéct buchty v peci bývalo dívčí zkouškou dospělosti. Víte, k čemu sloužil tzv. kamnovec?
Zdroj: Wikimedia Commons, Pekarkalic, CC-BY-SA-3.0

Dnes je to pro nás něco skoro nepředstavitelného, ale není to tak dávno, co místo jednoduchého otočení čudlíkem musela hospodyně, která chtěla pro svoji rodinu připravit jakékoliv teplé jídlo, nejprve roztopit v kamnech, a to i v těch nejparnějších dnech. Bez ohně se jednoduše dříve vařit nedalo, kromě jasných nevýhod to ale mělo i určitá pozitiva...

Co je kamnovec?

Dnes jednoduše otočíme kolečkem plynového nebo elektrického sporáku, na těch ještě modernějších zařízeních se dokonce jen dotkneme plochy a můžeme vařit. V minulosti se o takové vymoženosti ale ženám samozřejmě ani nesnilo a za normální součást vaření tak považovaly i roztápění v kamnech, případně nanošení nebo i nasekání dříví. To nás sice dnes už nečeká, ale stejně bychom měli vědět, že i takové vaření na obyčejných kamnech mohlo mít svoje výhody.

Tou první a hlavní samozřejmě byla skutečnost, že taková kamna, ať už později volně stojící, nebo dříve hlavně kachlová, nepotřebovala žádný zdroj kromě dřeva, případně trochy uhlí. Vždyť z pohledu historie ještě velmi nedávno v mnohých obcích nebyla zavedena ani elektřina. To ale nebyla jediná výhoda takových kamen. Jejich součástí totiž býval i takzvaný kamnovec. Co to bylo?

Kamnovec býval součástí kachlových kamen a sloužil k ohřevu vody na běžnou denní potřebu. Hospodyně tak do kamnovce nanosila vodu a při vaření ji tak automaticky ohřívala. Vodu pak mohla použít na mytí nádobí nebo dokonce na koupání. Ani litinové pláty kachlových kamen neplnily jen funkci zakrytí ohniště, ale daly se využít třeba při přípravě bramborových placek. Ty se pekly přímo na plátech a pamětníci tvrdí, že tu chuť nelze ničím nahradit.

V mnoha domcích byla kamna spojena s pecí, která také sloužila hned několika účelům. Tím prvním bylo samozřejmě vytápění místnosti, dále však také mohla pec být využita například k sušení ovoce nebo v zimě dokonce jako zateplená postel. Jistě jste už někdy slyšeli pojem "pecivál"… Tak ten pochází právě odtud. Když byla venku zima, hlavně dětem se z pece nechtělo a byly by se na ní válely klidně i celý den, kdyby je rodiče nepotřebovali pro práci kolem hospodářství, nebo nemusely do školy.

Vařit na kachlových kamnech a hlavně péct v peci ale vyžadovalo od hospodyně velkou dávku zkušeností. Těžko bylo možné takovou troubu třeba pootočením kolečka ztlumit "z šestky na dvojku". Všechno se muselo regulovat jen silou ohně, a to nebylo jen tak. Však také dobré buchty z takových kamen bývaly jakousi maturitou, kterou když dívka úspěšně složila, mohla se i vdávat.

Chtěli byste se vrátit do takové doby? Možná bychom si to mohli jednou za čas třeba na týden vyzkoušet. Pravděpodobně bychom si po návratu do současnosti více vážili sporáku, který na nás čeká v kuchyni. Na druhou stranu, někteří mají pěkná kamna i s pecí třeba na chalupě. Patříte mezi ně? A vaříte během pobytu na chatě pěkně postaru? Napište nám do komentářů.

Komentáře

Ano, mám skoro stejná kachlové kamna, původní modrá, nejdříve součást chalupy a nyní se chalupa stala našim domovem. Ze všeho nejvíce milujeme z litinových plátů smažená vejce a škvaření sádla to je opravdu na takových kamnech lahůdka.

Přidat komentář