Zapálená vlastenka, až poté kuchařka. Magdalena Rettigová psala i červenou knihovnu

Nejslavnější kuchařka

Magadlena Dobromila Rettigová napsala nejen svoji nejznámější Domácí kuchařku, ale i další kuchařské knihy, přesto nebyly návody k vaření tím jediným a hlavním, čím se ve svém životě zabývala. Byla to velmi pokroková žena, která se angažovala v mnoha oblastech života.

Autorka Domácí kuchařky se narodila v roce 1785, a tak v době, kdy dospěla, přišel ten pravý čas na probouzení českého národa. Nejprve si ale musela prožít nepříliš šťastné dětství, kdy jí brzy zemřel nejen otec, ale také všichni sourozenci. Malá Magdalenka tak zůstala sama jen s matkou. Inteligentní děvčátko se záhy naučilo číst, ale vychováno bylo v německém prostředí. Peněz nebylo nazbyt, a tak Magdaleno matka poslala do Prahy k tetě, která potřebovala pomoc v domácnosti.

Z německého prostředí vytrhl Magdalenu Dobromilu (tehdy ještě Artmannovou) přítel a pozdější manžel Jan Alois Sudiprav Rettig. Pod jeho vlivem se z novomanželky brzy stala česká vlastenka a buditelka. S manželem se často kvůli jeho práci stěhovali, a tak mohli šířit své myšlenky a osvětu nejen v Přelouči, ale třeba i v Ústí nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou nebo v Litomyšli.

Od červené knihovny k radám pro dívky

Magdalena Dobromila měla velké štěstí v tom, že její manžel rozhodně netrval na tom, aby se jeho žena starala výhradně o domácnost. Naopak jí pomáhal v její literární tvorbě. Mnoho jiných mužů té doby by svoji manželku takovým způsobem nepodporovalo.

Hlavní činností ženy, kterou si dnes představíme hlavně jako kuchařku u plotny, byla ale celková osvěta a výuka dívek. Je jisté, že samozřejmou součástí vzdělání mladých žen byla dovednost v péči o domácnost a také vaření, ale Magdalena Dobromila Rettigová dívky podporovala rovněž ve čtení a lásce k literatuře a kultuře. Vedla také takzvaný společenský salon, kde mohly ženy hovořit i o jiných tématech než rodina a péče o ni. Účastnicím setkání Rettigová předčítala české básně, dále pořádala kulturní akce, přispívala do českých časopisů, a také si dopisovala s mnoha významnými vlastenci, jak byl třeba František Palacký nebo Josef Jungmann.

Svoje první díla napsala Magdalena Dobromila Rettigová německy. V průběhu svého života napsala mnoho knih, později hlavně díky pomoci svého manžela začala tvořit česky a její výtvory byly stále více zaměřeny na vlasteneckou osvětu. Byla také první autorkou děl z tzv. červené knihovny, tedy mírně kýčovitých, romantických příběhů plných citů a lásky, v našem prostředí. Tato díla obecně byla ale vždy považována za pokleslou literaturu a vlastěn to tak zůstává dodnes.

Guláš podle Rettigové

I když tedy Rettigová psala poměrně hodně a její díla byla ve své době opravdu čtená, nešlo o příliš hodnotnou literaturu. Největší význam tak plnila v osvětě mezi ženami a v praktických příručkách. K takové tvorbě pak patří i její nejznámější kniha, Domácí kuchařka, kterou známe všichni.

Podle Magdaleny Dobromily Rettigové si můžeme i dnes uvařit třeba guláš. Jak na to? Podívejme se do Domácí kuchařky: Budeme potřebovat 1 kg hovězího masa z kýty, 100 g másla, 4 velké cibule, 1 petržel, sůl, 500 ml hovězího vývaru nebo vody, hrst majoránky, lžičku sladké papriky, 750 g brambor. A jaký postup práce bychom měli zvolit? Magdalena Dobromila Rettigová radí: "Rozkrájej na malé kostky pro 6 osob nejméně 1 kilo hovězího masa, buď od svíčkové pečeně, nebo ze spodního šálu, dej na rendlík kus másla, 4 velké cibule a petrželový kořínek, obojí drobně rozkrájeno, vlož na to to rozkrájené maso, osol patřičně, přikrej poklicí a nech to dusit; kdyby to tuze vysmahlo, podlej to trochou hovězí polívky nebo také vody, a dej k tomu trochu majoránky, trochu tureckého pepře (paprika) nebo jen obyčejného pepře. Když to dáš na mísu, udělej okolo věnec ze zemčat. Tento gulaš může se dělati také z telecího i ze skopového masa."