Českem s chutí: Frgále, kyselica a dobrá slivovice? Ochutnejte Valašsko!

Švestkové království

Pro Valašsko existuje hned několik označení: Švestkozemě, Valašské království nebo Bolkovo. Přezdívka Švestkozemě vzhledem k enormnímu využití švestek, zde zvaných trnky, v lokální kuchyni sedí naprosto skvěle. Není ani divu; v této oproti sousedním krajům méně úrodné oblasti se jedná o nejhojněji rostoucí ovoce. Kromě švestkových frgálů, omáček a slivovice obohatili Valaši naši národní kuchyni o báječné jehněčí recepty, poškrabky (bochánky z mouky) a polévku kyselici.

Frgály jsou tradiční pečivo s až dvousetletou historií. Původně se jako frgál označovalo nevzhledné, nepodařené pečivo, a výraz to tak byl spíše hanlivý. Hospodyňky pekly vdolky hlavně na Vánoce, Velikonoce, na hody, svatby, křtiny a velké rodinné oslavy. Na těsto se používala směs pšeničné i žitné mouky, která se smíchala s mlékem nebo vodou, těsto se rozválelo válem do tenké placky a naplnilo švestkovou, hruškovou, tvarohovou nebo jinou náplní.

Valašský penicilin

Švestky jsou ideální i pro výrobu alkoholu. A slivovice je na Valašsku prostě všelék! Klasická domácí slivovice by měla mít okolo 51 % alkoholu a každý na její přípravu má svůj vlastní postup. Na Valašsku se zralé plody nechávají kvasit až 8 týdnů v sudech, a poté se tradičně pálí při teplotě 88°C. Destilace většinou probíhá dvakrát. Čerstvá slivovice mívá ostřejší chuť a je lepší nechat ji uležet několik měsíců až let. Přitom se první čtyři týdny ponechá bez zátky, chráněná plátnem před hmyzem a prachem. Někdy se nad nádobu zavěšují sušené švestky, ze kterých destilát skapává, aby slivovice dostala nazlátlou barvu a více voněla.

Míso citronů kyselica

Valaši mají jídelníček plný zdravých věcí. Dalším z nich je tradiční kyselica, tedy polévka z kysaného zelí s klobásou, která se od zelňačky liší použitím smetany. Kysané zelí je zásobárnou vitamínu C a původní obyvatelé si tak tradiční kyselicí budovali imunitu ještě před tím, než do střední Evropy dorazily kyselé citrony. Recept je jednoduchý a neskutečně lahodný. Polévka se připravuje z kysaného zelí, které se povaří s bobkovým listem, pepřem a novým kořením. Přidají se na kostičky pokrájené, zvlášť uvařené brambory, klobáska na kolečka a na závěr se vše zahustí smetanou.

O Valaších se často říká, že mají pevné zdraví a tuhý kořínek. Pokud jako důkaz již zmíněné dobroty nestačí, rozhodně přesvědčí místní obliba pohanky, která se na Valašsku objevila v 17. století a patří k nejoblíbenějším jídlům; především tedy kaše z ní. Dnes si v kolibách a restauracích můžete pochutnat např. na kontrabáši (klobáska, zelí, pohanka, brambory). Oblíbené jsou dále střapačky se zelím, pokrm s původem na Slovensku. Jsou to halušky nebo nočky z bramborového těsta doplněné dušeným kyselým zelím, omaštěné nadrobno nasekanou a na sádle osmaženou cibulkou a případně i s kousky uzeného masa. A nebyli bychom v Česku, kdyby Valaši neměli také vlastní variantu bramboráků. Ty jejich se pečou na sádle nebo "nasucho" na plechu a jí se jen tak, anebo – světě, div se – potřené povidly.

Kde se na Valašsku najíst?

Úžasnou atmosféru rozhodně navodí stylová hospoda Kyčerka, která leží v údolí Pluskovec ve Velkých Karlovicích. Hospoda se nachází hned vedle lyžařského svahu a pochutnat si můžete na kyselici nebo frgálech za zvuků tradiční valašské hudby. Pokud vás zajímá historie, rozhodně nepropásněte jedinečnou šanci podívat se do skanzenu Valašská dědina v Rožnově pod Radhoštěm. Dozvíte se, jak žili původní Valaši a k tomu můžete navštívit restauraci, která je součástí muzea. Pokud nemáte frgálů stále dost, ty nejchutnější připravené na mnoho variant ochutnáte v Cyrilově pekařství v Hrachovci.