Tradiční masopust vrcholí! Jak spolu souvisí Masopustní úterý a sladké palačinky?

O závod s palačinkou

Masopust není jen jednorázová akce, která se dnes koná spíše na venkově. Je to období za, které spojuje dva významné postní časy, ten adventní a ten velikonoční. Začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Předchází jí ještě tři speciální dny veselí a hodování, a sice Tučný čtvrtek, Taneční neděle a Masopustní nebo-li Maškarní úterý, kdy období masopustu vrcholí. 

O Masopustním úterý se ve vesnici, ale také ve městě tradičně pořádaly maškarní průvody, proto se objevuje i název Maškarní úterý. Lidé v maskách obcházeli stavení, obvykle s muzikou, a bavili obyvatele. Za to pak dostávali masopustní výslužku, což bývaly třeba koblihy nebo produkty ze zabíjačky. Pak se všichni znovu potkali v hospodě na zábavě. Ta již ale neměla trvat přes půlnoc, protože existovala pověra, že se v takovém případě na tancovačce zjeví sám ďábel. Masopustní úterý totiž předchází Popeleční středě, kdy začíná postní doba. Den končil takzvaným pochováním basy; lidé ji vynesli ven a pohřbili ji, aby si na ni následujících čtyřicet sedm dní nemohl nikdo zahrát. Skončilo tak období veselí a nastal čas půstu trvající až do Velikonoc.

Masopustní nebo Maškarní úterý má ale ještě jedno jméno, které ovšem přežívá především ve Velké Británii. Tam se mu totiž říká Palačinkové úterý. Tradice vznikla už před mnoha staletími. Legenda odkazuje k hospodyni, která v kuchyni chystala palačinky, když zaslechla zvon vybízející k návštěvě kostela. Roztržitě vyběhla z domu i s pánvičkou a palačinkou. Chudák netušila, že její zbrklost se stane inspirací pro palačinkový závod; nikoliv klání v jejich jedení, ale v běhu s pánví v ruce a samozřejmě palačinkou, kterou účastníci mají v pohybu dokonce i obracet. Původně závodily jenom ženy, dnes je tato palačinková výsada dovolena i mužům, ovšem za předpokladu, že budou mít na sobě zástěru a pokrývku hlavy.

Tři dny veselí

O palačinkách tedy máme jasno, ale proč se říká Tučný čtvrtek? Důvod je zcela jednoduchý. V tento den hospodyně připravovaly masitá jídla, která doslova plavala v sádle nebo oleji. Tradičně bývala na stole vepřová s knedlíkem a se zelím. Během Tučného čtvrtku se také naposledy zabíjelo, takže nechyběly ani jitrnice, jelita, prejt nebo ovar. To vše se pochopitelně důkladně zalívalo pivem pro lepší trávení. Fakt, že si lidé bohatě dopřávali pořádně sytého jídla, leckdy až k prasknutí, souvisel nejenom s pověrou, že v tento den je třeba sníst hodně masa, aby měl člověk během celého roku dostatek síly, ale také s tím, že se blížil půst, takže bylo třeba si udělat zásoby…

Jen, co se lidé vzpamatovali z radovánek Tučného čtvrtku, už se na ně těšila Masopustní neděle. Protože její nedílnou součástí byla velká tancovačka, vžil se také název Taneční. Ani v tento den samozřejmě nesměl chybět opulentní oběd, po kterém obvykle začínala na návsi vyhrávat hudba, která zvala na tancovačku. Ta startovala venku a později se přesunula do hospody, kde se tanečníci střídali v kole mnohdy až do druhého dne. Přitom se samozřejmě nezapomněli pravidelně posilňovat nejenom dobrotami ze zabijačky, ale také pivem a "veselými kalíšky" plnými poctivé pálenky.