Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Jak ho dodržet v době moderní?
17. 2. 2021 Historie a zajímavosti
Popeleční středou začíná pro věřící období čtyřicetidenního půstu. Stejně jako ostatní dny vztahující se k Velikonocům, i tento svátek je pohyblivý a je spojený s celou řadou tradic, které se v moderním uspěchaném světě už pomalu vytrácejí. I tak se ale některé z nich dají dodržet...
Tradice Popeleční středy
Vznik Popeleční středy spadá přibližně do 6. až 7. století n. l. Název tohoto svátku se odvozuje od takzvaného popelce, což je označení křížkem na čele, které dává kněz věřícím v kostele. Křížek se kreslí popelem ze spálených kočiček, které se světily na Květnou neděli v předcházejícím roce a duchovní přitom odříkává "Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš", a také "Obraťte se a věřte evangeliu". Popel je projevem kajícího se člověka, který se vyznává ze svých hříchů a doufá, že mu Bůh odpustí.
Mohlo by vás zajímat
Čtyřicetidenní půst
Během půstu, který trvá čtyřicet dní (a šest nedělí, které ovšem nejsou postními dny), byste si podle tradice měli odříct jedno ze dvou hlavních jídel a rozhodně během celého období vynechat maso. Podle tradice se v tomto čase jedly hlavně luštěniny. Obvyklým postním jídlem bývala pučálka, což je na sucho opražený naklíčený hrách. Připravovala se její sladká i slaná varianta a lišila se podle zvyklostí v jednotlivých krajích. Kromě toho se na stolech objevovaly brambory v mnoha podobách, kroupy, nechybělo zelí, cibule a kořenová zelenina. Šetřilo se i živočišnými tuky, pokud bylo třeba cokoli omastit, používal se například makový olej. Zpracovávaly se i zásoby sušeného ovoce nebo hub. Kromě střídmosti v jídle vlastně tahle doba nabízela ještě jednu praktickou stránku, a sice, že hospodyně zpracovaly veškeré zásoby pocházející z úrody v loňském roce.
Mohlo by vás zajímat
Postní období se netýká pouze odřeknutí si masitého jídla, dobrého pití a zábavy. V tomto čase si věřící měli odpustit i morální prohřešky jako pomluvy, zlé skutky a další podobné nepravosti a naopak se snažit lidem kolem sebe pomáhat, odpouštět a napravovat hříchy i špatné zlozvyky. Během půstu měl zkrátka každý prostor pro očistu fyzického těla, ale i duše. Je-li vám taková myšlenka blízká, pak i přesto, že nejste praktikujícím křesťanem, můžete určitou formu půstu držet i vy. Jak na to?
- Omezte jídlo, na které "hřešíte". Jedním ze smyslů půstu je omezit nezřízené hodování a osekat stravu jen na tu, co člověk potřebuje k životu, aby měl člověk energii a dostatek pozornosti pro rozjímání. Pokud víte, že máte problém s cukrem a sladkostmi, vyřaďte je z jídelníčku až do Velikonoc. Nebo je vaším hříchem pečivo? Slané brambůrky? Alkohol? Rozhodnutí, co vynecháte, je na vás. Myslete ale také na to, že nic se nesmí přehánět.
- Vypněte své sociální sítě. Pokud víte, že trávíte až příliš mnoho času na Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo jiných sociálních sítích, zkuste si alespoň na jedné z nich, i když nejlépe na všech, dočasně deaktivovat profil a aplikaci odinstalovat z telefonu. Méně času u obrazovky sledováním úděsných zpráv a životů jiných lidí udělá vašemu duševnímu rozpoložení hodně dobře.
- Choďte a čtěte. Naučte se věnovat kus svého volného času procházkám na čerstvém vzduchu, které vám okysličí mozek a protáhnou tělo, a četbě, která rozšiřuje slovní zásobu a vzdělává. Jsou to nejsnadnější způsoby duševní očisty pro člověka moderního, který třeba už tolik nedá ani na staré tradice, ani na náboženství.
Mohlo by vás zajímat
Zapomenuté tradice
Popeleční středa s sebou historicky kromě půstu nesla i různé pověry, které se ovšem lišily kraj od kraje. Mezi nejznámější patří ta o prádle, které by se nemělo prát právě v tento den, protože by zůstalo špinavé celý rok. Když jste se v tento den napili svěcené vody, měla vás údajně celý rok chránit před komáry a dalším nepříjemným hmyzem. K veselým tradicím patří ženské průvody, které chodívaly ráno po vsi s hrncem mýdla a štětkou a "lovily" muže, aby jim natřely tváře. Kdo nechtěl, musel se vykoupit penězi. Na venkovská stavení ovšem klepala i legračně oblečená postava s lucernou, která prý hledala ztracený masopust. Místní takového člověka obvykle pustili dovnitř, aby se prošel jejich domem, a pak ho odměnili výslužkou z toho, co zbylo po masopustním veselí.
Témata
Mohlo by vás zajímat