Jak se hospodyňky za války praly s nouzí? Pekly hrachový dort s krémem z ničeho

Je libo dort z mrkve či hrachu?

Za dob Protektorátu Čechy a Morava toho moc nebylo. Jídlo se rozdávalo na příděl, a i tak byla nabídka surovin dosti omezená. Maso dostávali především vojáci a máslo, vejce a další „luxusní“ potraviny se dostaly jen k prominentům. Běžný občan si musel vystačit s málem, proto Hospodářská pomoc v roce 1942 vydala knížku Vaříme z přídělu, která nabízela chytrá řešení pro kreativní hospodyňky. Tento návod, jak vařit se silně omezenými možnostmi, chodil zdarma do schránek českých žen a dívek a radil jim nejen s každodenním vařením, ale také s pečením.

I ve válečné době se totiž lidé museli alespoň trochu těšit a udržovat zdání normálního chodu života. To znamenalo nevzdávat se svateb, oslav narozenin či výročí a dalších slavnostních událostí. A k takovým samozřejmě patří i sladké pohoštění. Jenže jak na to, když spižírna zeje prázdnotou?

Jednou z variant, jak nahradit klasický dort, bylo připravit dort z mrkve nebo z ještě dostupnějšího hrachu. „15 dkg hrachu, večer předtím namočeného, se uvaří a prolisuje. 1 žloutek, 8 dkg cukru, 3 dkg ořechů a citronová kůra se utře, přidá se prolisovaný hrách, sníh ze dvou bílků a polovina pečivového prášku,“ stojí ve Vaříme z přídělu. Upečený a rozříznutý dort se pak měl vymazat zavařeninou. S tou se dělaly také klasické ovocné knedlíky, ještě úspornější pak bylo vyrábět knedlíky z bramborového těsta nastaveného krupicí, které se podávaly s povidly.

Mrkev mohla posloužit také k výrobě perníku, a to tak, že se tato syrová strouhaná zelenina přimíchala k rozpuštěnému cukru se syrobem. Do toho se pak přisypala mouka s perníkovým práškem, až vzniklo středně tuhé těsto. To se dosladilo sekanými fíky a mohlo se vylepšit ořechy. Pak se rozložilo na vymaštěný plech, upeklo a ihned po vytažení z trouby se ozdobilo cukrovou polevou a podávalo. Ani o Vánocích Češi nebyli zkrátka - kuchařka totiž radí i s tím, jak upéct tradiční Vánočku úplně bez vajec. Asi nepřekvapí, že vedle poměrně běžných přísad jako mouka či hrozinky do ní také přijdou vařené brambory.

Krém (téměř) z ničeho

Jedním z receptů, které úsporný návod Vaříme z přídělu hospodyním nabízel, je i postup na přípravu krému „téměř z ničeho“. Tak to opravdu v knize stojí a tento název není vůbec žádnou nadsázkou. Jen uznejte sami; náplň do sladkých dezertů se dělala ze čtvrt litru vody, šťávy z poloviny citronu, 4 kostek cukru a jedné polévkové lžíce mouky nebo krupičky. A jak na to? Kniha radí vše smíchat a vařit asi 10 minut. „Potom dáme nádobu do studené vody a šleháme půl hodiny, až vznikne velmi hustý krém. Podle chuti přidáme malinovou šťávu, jam nebo v trošce vody rozmícháme kakao s cukrem. Pozor! Přimíchati do vyšlehaného krému velmi pozorně a nikoliv s těmito přísadami šlehati!“ Takto připravený krém se mohl využít na ozdobení pečeného dezertu, anebo se podával samostatně ve sklenici doplněný piškoty či keksy a v létě také čerstvým sezónním ovocem. Kreativita v nouzi opravdu nezná hranic!

Zpracováno s využitím kuchařky Vaříme z přídělu; autor Jiří Šimek; vydala Hospodářská pomoc v roce 1942