Pražskou šunku jedli u rumunského dvora i v USA, proslavil ji uzenářský rod Chmelů
16. 3. 2021 Historie a zajímavosti
Gurmánská pochoutka, kterou v době její největší slávy znala celá Evropa - to je Pražská šunka, jedna z dobrot, která českému národu už dlouhá desetiletí zajišťuje věhlas i ve světě. Kdo ji poprvé vyrobil a kdo stojí za jejím úspěchem?
Kýta, která dobyla střední Evropu
Delikátní, jemná, zauzená chuť a pocit, že jíte skutečné maso, žádnou náhražku. Pražská šunka dodnes platí nejen u nás, ale i ve světě za opravdovou dobrotu. Jako první ji podle dochovaných informací vyrobil pražský uzenář František Zvěřina v roce 1857. Ten experimentoval s různými způsoby tepelné úpravy celé vepřové kýty i s kostí. Právě jeho napadlo kýtu naložit, pak vyudit a na závěr ještě dovařit. Svůj vynález nazval na počest svého rodného města a výtečná lahůdka byla na světě. Zvěřina Pražskou šunku prezentoval i na výstavě kulinárií české kuchyně. Setkal se s úspěchem a obdivem kolegů, přesto si nenechal zaregistrovat název produktu jako ochrannou známku, a dokonce ani nijak právně neochránil svou originální recepturu.
Mohlo by vás zajímat
Zvěřinovu lahůdku tak brzy začali napodobovat i jiní uzenáři, takže se Pražská šunka kromě Prahy vyráběla třeba i v Karlových Varech. Na druhou stranu se díky tomu rychle šířila po celé Evropě. Na konci 19. století Pražskou šunku znali nejen v Drážďanech, Vídni či Budapešti, ale také ve Francii.
Chmel na Zvonařce
Jedním z pražských uzenářů, kteří se pohotově chopili Zvěřinova původního nápadu, byl i Antonín Chmel. Syn řezníka z Říčan si v roce 1879 otevřel v Praze malý obchůdek na rohu ulic Karlova a Havlíčkova (dnes Bělehradská a Jugoslávská) na pražských Vinohradech. Chmel měl talent pro podnikání a chtěl výrobu rozšířit. Když se tedy doslechl o usedlosti na Zvonařce ležící nedaleko jeho krámu, rozhodl se ji koupit. V bývalém statku zřídil uzenářský závod, který získal název „První česká akciová továrna na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel, Praha-Vinohrady“. V roce 1879 tu Chmel začínal sám, o deset let později již zaměstnával 28 dělníků.
Mohlo by vás zajímat
Tou dobou už Chmel platil za opravdového giganta v oboru a Pražská šunka od kosti byla jeho vlajkovým produktem. Uzenář přísně dbal na kvalitu svých výrobků, což mu zajistilo úspěch a především privilegium c. a k. dvorního dodavatele. Šunka od Chmela se tak dostala i ke stolům na královských dvorech v Bavorsku a Rumunsku. Kdo se vyučil a alespoň pár let pracoval v Chmelově vinohradské továrně, ten platil za na slovo vzatého odborníka stran výroby šunek a uzenin.
Mohlo by vás zajímat
Chmel svoji firmu dále pěstoval, a protože plánoval expandovat i do USA, místo dušení začal šunku pasterizovat, aby dlouhou cestu vydržela. Úspěchu se bohužel nedočkal - zemřel v roce 1893. Naštěstí měl chytrou a šikovnou ženu Josefu. Ta si nedlouho po smrti svého manžela vzala dlouholetého ředitele podniku Jana Šimáčka a společně dál rozvíjeli již tak dobře rozjetý byznys. Komplex se stále rozrůstal, technologie výroby modernizovala. Chmelové a Šimáčkovi se dokonce povedlo ustát první světovou válku a na konci 20. let měla fabrika přes dvě stovky zaměstnanců. Zároveň Josefa hodlala dotáhnout plán svého prvního muže na dobytí amerického trhu, a tak přišla na svět šunka balená v tenkostěnné konzervě ve tvaru vajíčka, která umožňovala vznik rosolu kolem šunky uvnitř. Masný výrobek díky tomu vydržel čerstvý a trvanlivý i po dlouhé cestě přes velkou louži.
Mohlo by vás zajímat
Úspěšné firmě, jako mnoha dalším, zlomila vaz druhá světová válka. Kvůli rozdělování potravin na příděl v období protektorátu byla výroba na Zvonařce zastavena. Po skončení války byl podnik znárodněn a připadl do státní správy. A i když se tu dál vyráběly uzeniny, konkrétně Chmelova Pražská šunka od kosti ze seznamu produktů zmizela. Dnes si ale Pražskou šunku nebo šunku Zvonařku, která vychází z tradice rodiny Chmelů, můžeme opět koupit - naštěstí, chce se dodat; je to totiž opravdu pošušňání.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Dobrota ve znaku Lotrinska: Slaný koláč quiche miloval i polský král Stanislav I.
Českem s chutí: Ochutnejte slezské nebe a dejte si oblíbené jídlo českého krále
Malý lexikon salámů: Odkud se vzal Gothaj a proč se Vysočina jmenuje Vysočina?
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Mrkvové muffiny s kokosem
Přidáno před 13 hodinami
Houbová omáčka s hovězím masem
Přidáno před 13 hodinami
Pánský štrůdl boubelák
Přidáno před 16 hodinami
Smažená rýže zero waste
Přidáno před 16 hodinami
Řízky naruby podle "Receptáře"
Přidáno před 16 hodinami
Toustové smaženky
Přidáno před 22 hodinami
Přečtěte si Zobrazit více
Vynikající nakládaný libeček: Dokonale se uchová jeho chuť a typické aroma a kromě voňavé bylinky stačí jen dvě ingredience
Kyselina citrónová je opředena mnoha mýty. Víte, jak to s ní je doopravdy?
Do legendární cukrárny Myšák chodil za první republiky mlsat i Oldřich Nový
Komentáře
17. 3. 2021 09:33