Ve starověku mu přezdívali jablko bláznů. Víte, že lilek ve skutečnosti není zelenina?

Jablko bláznů

Prapůvodní vlastí lilku je Indie a také Barma, kde se podle dochovaných záznamů vyskytoval ve své divoké formě už před třemi tisíci lety. Časem zdomácněl a začal si razit cestu na Balkán a do dalších teplých oblastí. V Evropě se objevil ve 13. století a dařilo se mu zejména v Řecku, Bulharsku, Španělsku, Itálii nebo Španělsku. Podle prvních písemných zpráv o používání lilku, které pocházejí z ájurvédských textů z roku 100 př. n. l., se lilek pravděpodobně nejdřív využíval jako léčivka.

Staří Řekové lilku přezdívali jablko bláznů. Souvisí to s faktem, že kdysi dávno konzumace lilku narušovala lidem psychiku. Jádro problému tkví v tom, že ho naši předci jedli syrový. A jelikož lilek obsahuje jedovatý solanin, pravděpodobně u nich vyvolával psychické potíže. Jak už to tak bývá, vlivem různých náhod se přišlo na to, že tepelně upravený lilek je zcela v pořádku a tahle zelenina, byť z botanického hlediska je to vlastně ovoce, dostala v kuchyni opět zelenou.

Proč jíst lilek?

Tak především proto, že se jedná o dietní potravinu, která navíc příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu a tím i stav srdce. Podle některých studií dokonce napomáhá k ustálení cukru v krvi. Jelikož v sobě nemá žádný tuk, ale hlavně vodu, nemusíte se bát, že po něm přiberte. Navíc se lilek dobře tráví a je vhodný pro osoby, které mají potíže se žlučníkem. Pokud jde o vitamíny, v lilku se vyskytuje áčko a céčko. Baklažán má v sobě i dost minerálů, z nichž nejvýznamnější je draslík, po něm následují vápník, hořčík, železo, zinek, mangan a další. Významný je i jeho pozitivní vliv na potíže s ledvinami a močovým měchýřem. Trpíte na zácpy? Pak určitě zařaďte do jídelníčku lilek, jehož mírně projímavé účinky vám uleví.

Lilek v kuchyni

I když má baklažán zdánlivě tvrdou slupku, není třeba ji loupat, protože kuchyňskou úpravou změkne. Jak se rozhodnete je samozřejmě výhradně na vás, ale na co byste rozhodně neměli nikdy zapomenout je jeho nasolení, které způsobí, že se lilek takzvaně vypotí, tedy pustí přebytečnou vodu. Tenhle krok byste měli udělat nejméně půl hodiny před vlastním zpracováním lilku. Solí se tence nakrájené plátky, které je nakonec třeba vysušit papírovým ubrouskem.

S lilkem se v kuchyni doslova vyřádíte, můžete ho zapékat, vařit, plnit či jakkoliv jinak upravovat dle vlastní chuti. Lilek se dá používat jako příloha, v tomto případě grilovaný. Skvěle si rozumí s chutí masa a další zeleniny, zejména rajčat. Pokud chcete lilek zapékat například v podobě zeleninových lasagní, doporučujeme plátky obalit v mouce a krátce osmažit. Díky tomu vodnatá zelenina udrží tvar a výsldkem nebude blátitá kaše.