Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Velikonoce na talíři: Co jíst na Zelený čtvrtek, který vlastně zelený být neměl?
Zdroj: Pixabay, haru9999, Pixabay License

Zeleným čtvrtkem začíná takzvané velikonoční třídenní. Právě ve čtvrtek si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři, při které Spasitel myl apoštolům nohy, a zároveň byl pak téhož dne později zrazen Jidášem. Proto v tento den hospodyňky připravují pečivo z kynutého těsta, Jidáše nebo také Jidášky. A proč se čtvrtku říká zelený? Může za to jazyková přesmyčka!

Zelený, nebo lkavý?

Na Zeleném čtvrtku původně nic zeleného nebylo. Podle článku pátera Adama Józefa Kasperka název vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (Lkavý neboli Plačtivý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Tento den je pro křesťany totiž smutnou připomínkou Jidášovy zrady. Jenže Velikonoce nejsou jen křesťanské svátky, prolínají se s pohanskými oslavami příchodu jara a tím pádem s mnoha různými lidovými tradicemi. A právě mezi tyto tradice patří i to, že hospodyňky v kuchyni po dlouhé zimě konečně mohou využít nově rašící zelené natě a lístky.

Špenát, pažitka i sedmikráska

Na Zelený čtvrtek se dle tradice vaří jídla „zelená“, plná prvních jarních vitamínů. Dveře kuchyní jako by se otvíraly novému životu. Vhodná je polévka z jarních bylin, využívají se kopřivy, špenát, petrželka, pažitka, ale i řeřicha, sedmikráska a jiné jedlé květy. Legenda říká, že když budete v tento den jíst právě jídla se zelenými bylinkami, budete pak celý rok zdraví.

Na Zelený čtvrtek hospodyně tradičně kombinovaly jídla z luštěnin, obilovin, zeleniny a bylinek. Na bylinkovou polévku stačilo na trošce másla udělat zásmažku, zalít ji vodou, provařit, vlít do ní v mléce rozkvedlané vajíčko a nakonec dochutit čerstvě natrhanými bylinkami a květinami, kterými se polévka zdobila i při podávání.

Oblíbený byl i „špenát“ z mladých kopřiv. Při jeho přípravě postupujte stejně jako u klasického špenátu, jen buďte opatrní při sbírání. Všechny bylinky obecně sbírejte jen v čistých oblastech ál od cesty a na kopřivy si určitě vezměte rukavice. Trhejte jen mladé rostliny, pak je opláchněte a nadrobno nakrájejte. Krátce poduste na másle, dochuťte česnekem a můžete podávat, anebo je rozmixujte na kaši a zahustěte zásmažkou. Variací na bylinkový špenát je ale více a lze využít i další plané rostliny nebo mladý plevel. Zkuste třeba jitrocel, kozlíček polníček či medvědí česnek. A pokud potřebujete něco sytějšího, připravte si špaldovou kaši, nebo nastavovanou kaši z brambor a krupek, nebo bylinkami ochuťte klasické staročeské jídlo z krup a hrachu, Kočičí svatbu.

V moderním hávu

Chcete do tradičního vaření vnést moderní prvky? Udělejte si zelené smoothie, rozmixované bylinky smíchejte s banánem a pomerančovou šťávou a jarní životabudič máte na stole! Skvělé jsou i zeleninové saláty, které právě první zelené lístky a jedlé květy parádně zpestří. Z medvědího česneku můžete připravit nádherně voňavé a úžasně zdravé pesto, šťovík svou štiplavou chutí osvěží bramborové saláty, pažitka je výborná v pomazánkách nebo na smažených vejcích. Ať už ukuchtíte cokoliv, pamatujte, že si tento den nesmíte nenechte zkazit žádnou hádkou, jinak se budete hádat celý rok. A pokud máte zahradu, jděte k ovocným stromům a opatrně s nimi zatřeste; pak vám podle pověry urodí více ovoce.