Byliny v kuchyni: Lichořeřišnice vyléčí zánět a skvěle ochutí salát i polévku

Z tropů až na české louky

Jak uvádí ve své Květinové kuchařce její autorka Jana Vlková, lichořeřišnice pochází původně z Jižní Ameriky. Ve své domovině roste jako trvalka, v našich podmínkách je ale lichořeřišnice větší jednoletá 15 až 40 cm vysoká bylina s poléhavou nebo plazivou, až 3 m dlouhou lodyhou. Lichořeřišnice se vysazuje na konci dubna nebo v květnu a kvete od července do zámrazu. Konzumovat se mohou mladé lístky, květy, poupata i stonky. Listy, poupata i květy mají lehce kořeněnou chuť, jež připomíná něco mezi ředkvičkou a hořčicí. Stonky jsou trochu pikantnější a velmi šťavnaté. Podle knihy Renaty Herber Babiččiny byliny by se měly květy a listy sbírat nejlépe za suchého počasí, stojí-li Luna v Blížencích, Vahách nebo Vodnáři. A že má smysl je sbírat! Lichořeřišnice je totiž mimořádně zdraví prospěšná.

Květinový penicilin

Dobře, je to trochu nadsázka, ale přesto platí, že lichořeřišnice působí jako přírodní antibiotikum. V knize Babiččiny byliny její autorka uvádí, že tahle bylinka léčí záněty močového měchýře i dýchacích cest, dále pomáhá likvidovat stafylokoky a streptokoky i opakované kandidózy. Z listů a květů se lisuje šťáva bohatá na vitamín C a zevně se tinktura používá proti vypadávání vlasů.

Co s ní v kuchyni

V nejjednodušší formě můžete dát lichořeřišnici na chleba s máslem. Květy zároveň náramně ozdobí jakýkoliv salát, sladký i slaný, chlebíčky nebo pomazánky. Můžete je ale dát i do polévky, třeba jako ozdobu při servírování, anebo jimi dochutit italské rizoto či grilované pokrmy. Nasekané květy nebo lístky výtečně ochutí vaječné omelety, pupeny můžete nakládat do kyselého nálevu jako kapary. Záleží tedy jen na vaší fantazii. Pro začátek zkuste podle našeho receptu třeba krémovou polévku s lichořeřišnicí, anebo si udělejte nakládaná „kaprlata“.