Co jedl Karel Čapek? Miloval tlučený štrúdl, jeho specialitou byly smažené špenátové palačinky

Spisovatel a jedlík 

Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, dětství strávil v Úpici… Vzpomínáte na automatickou odpověď, která každému maturantovi naskočila při otázce na život a dílo Karla Čapka? Přitom by možná bylo zajímavější vědět, a třeba bychom si to i lépe pamatovali, co si tak Karel dopřával k obědu, jestli měl rád českou kuchyni a jak stoloval. Pojďme mezery v kulinárním vzdělání napravit dnes! Ať už jste od Karla Čapka četli Továrnu na absolutno, Trapné povídky nebo třeba Krakatit, přečtěte si i o tom, co měl společného s námi se všemi, tedy o tom, co mu chutnalo. Třeba taky zjistíte, jestli platí rčení „hladový jako spisovatel“…

Pozdní snídaně i večeře

Jak v knize První republika u stolu uvádí její autor Jaroslav Vašák, spisovatel Karel Čapek si rád pospal a snídal až před devátou. Miloval skromná jídla a tak byly k snídani obvykle dva loupáky a káva bez kofeinu se šlehačkou. Na oběd ve 13 hodin si dopřával obyčejné venkovské pokrmy, s bratrem Josefem jako malí milovali třeba koprovou omáčku, polévku kaldoun nebo jihočeské knedlíky bosáky. Po obědě si Karel dával opět kávu bez kofeinu a malý zákusek. Večeřel poměrně pozdě, až kolem 22 hodiny.

O vaření a kuchyň se do doby, než se Čapek oženil s Olgou Scheinpflugovou, starala Helena Šunková. Její tlučené štrúdly byly vyhlášenou delikatesou a každý pátek se na ně těšili známí novináři, herci, malíři, sochaři, ale i prezidenti T. G. Masaryk či Edvard Beneš, tedy všichni, kteří v rámci spolku Pátečníci poslední pracovní den v týdnu Čapka navštěvovali. Mezi Pátečníky měli přístup jen muži, a proto i občerstvení servíroval Čapkův řidič. Filozofické, ekonomické a politické debaty vedli členové Pátečníků obvykle nad studeným občerstvením.

Čapkovy milované palačinky

Helena Šunková se o vaření v domě Karla Čapka starala do roku 1931. Když se ale měla vdávat, vystřídala ji na pracovní pozici kamarádka Alžběta Venhodová. Mezi nejoblíbenější jídla, jež Čapkovi Alžběta připravovala, patřily například trochu netypické, špenátem plněné smažené palačinky. Chcete-li si je udělat podle originálního receptu, budete potřebovat ¾ litru mléka, 1 vejce, 250 g polohrubé mouky, špetku soli a předem připravený špenátový protlak zahuštěný vejcem. Postup je následující: Směs na palačinky smíchejte, usmažte obvyklým způsobem palačinky z obou stran dozlatova a potom je naplňte špenátem. Zaviňte, obalte v trojobalu jako řízek a usmažte.

Placičky, řízky a „drama na stole“

Mezi další dobroty servírované na stole Karla Čapka patřily placičky z vařených brambor, piškotová nadýchaná palačinka - nebo spíše omeleta - a smažené telecí řízky, které měly jednu zvláštnost. Po obalení v trojobalu se ještě těsně před vložením do pánve s rozehřátým tukem řízky protáhly rozšlehanými vejci a až pak se smažily. Tenhle neobvyklý postup měl zaručovat, že se na povrchu řízku utvořila vrstva, jež zabraňovala vysušení masa. Ovšem nebylo to jen vaření, na co Čapek dbal. Hodně mu záleželo také na stolování, dokonce trval na tom, ať se raději zkrátí doba přípravy jídla a zbylý čas se věnuje nazdobení stolu. Doslova říkával: „Můžete jíst jako bohové, aniž byste zapřáhli nějakého lidského tvora v kuchyni do pětihodinové honičky, neboť dobrý recept je jako dobré drama. Čím méně řečí, tím lepší jádro.“ Pokud se tedy chcete inspirovat stylem slavného spisovatele, jezte klidně obyčejně, ale dejte si záležet na tom, jak máte prostřeno.