Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Pomůže zhubnout a posílí imunitu. Jak jíst květák, aby nenadýmal?
Zdroj: Toprecepty, 1974andrea

Květáku zdar! Populární brukvovitá zelenina má stále místo v tradiční české kuchyni. Květáková polévka, mozeček a především oblíbený smažený květák či květákové placičky Češi prostě milují. A je to dobře - tahle dobrota je totiž úžasně zdravá a pomáhá i s hubnutím.

Královská zelenina

Máte rádi květák neboli karfiol? Brukvovitá zelenina, kterou člověk sám vyšlechtil, je doslova našlapaná minerálními látkami a její konzumace je tak pro nás nesmírně zdravá. Studie Glucosinolates and their breakdown products in food and food plants datuje původ květáku do 12. až 13. století s odkazem na dobové botaniky Ibn al-'Awwama a Ibn al-Baitara, kteří oba tvrdili, že se květák - tak, jak ho známe dnes - začal pěstovat na Kypru. Jisté je, že se květák objevuje ve dvou knihách z konce 16. a poloviny 17. století, a sice ve slavné kuchařce Le cuisinier françois od legendárního François Pierra La Varenna a v Théâtre de l'agriculture od Oliviera de Serrese. Publikace A History of Food od spisovatelky Maguelonne Toussaint-Samat uvádí, že květák býval ozdobou záhonů v zahradách u dvora francouzského krále Ludvíka XIV. Důležité je, že se tato lahůdka dostala ze země galského kohouta až do našich končin. A zatímco v Česku je oblíbená bílá varianta květáku, třeba v Itálii holdují květáku fialovému a sehnat se dá i zelený.

Dejte si květák!

Jedním z největší zdravotních benefitů konzumace květáku je, že v něm najdeme velké množství vitamínu C - podle The Composition of Foods ve 100 gramech až 43 miligramů. Zajímavé je i to, že tepelnou úpravou vitamín C z květáku nezmizí všechen, ale jen asi polovina, zbytek je zachován. Květák obsahuje také glukosacharidy, jejichž štěpením se uvolňuje indol-3-karbinol. Podle studie britských vědců zveřejněné v odborném časopise British Journal of Cancer dokáže indol-3-karbinol zabránit karcinogenním látkám poškozovat tělo a rovněž pomáhá detoxikovat játra, je tedy velmi účinný v prevenci vzniku rakoviny. Stejná studie zmiňuje také blahodárné účinky květáku na žaludek a střeva. Květák má málo kalorií, ale zároveň hodně vlákniny, je tedy skvělý pro dietní jídelníčky, protože na dlouho zasytí, ale není energeticky náročný. Z dalších zdraví prospěšných látek v zelenině obsažených jmenujme vitamín B5, sodík, draslík, vápník a hořčík.
 

Jak je to ale s pověstným nadýmáním po květáku? Ačkoliv je to zelenina opravdu lahodná, zmiňovaných sacharidů obsahuje opravdu hodně. Kvůli tomu tělo květák nedokáže strávit v žaludku a zpracovává jej až ve střevech, což vede k nadýmání. Bohužel tomu nejde nijak předejít, nadýmání se dá ale zmírnit tak, že budete květák jíst jen v malých porcích a po jídle si dopřejete šálek mátového čaje. Pomůže také tepelná úprava (syrový květák se může jíst, ale je hůře stravitelný než ten vařený) a přidání česneku, kmínu nebo sušeného mletého koriandru. Vůbec nejlepší je květák dochutit kořenící směsí kari, která obsahuje zázvor, koriandr i kurkumu. To vše pomáhá našemu organismu květák lépe přijmout. Z dlouhodobého hlediska můžeme nadýmání obecně předcházet dodržováním pitného režimu, dostatečným příjmem vlákniny a pravidelným pohybem.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Když se nadymava zelenina vaří s majoránkou není to tak hrozně platí to i na luštěniny tak to stojí za zkoušku

Přidat komentář