Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vyznejte se v rýži: Víte, proč se basmati přezdívá indické šampaňské?
Zdroj: Toprecepty, angie5

Rýže je celosvětově velice populární plodinou, kterou máme rádi i u nás. Zatímco v Česku slouží spíše jako příloha, v Indii je považována za hlavní jídlo a třeba v Itálii tvoří základ legendárního rizota. Stejně jako je tisíc chutí, existuje i mnoho různých druhů rýže. Každá má trochu jiný šmak, jinak se vaří a nabízí člověku jiné benefity.

Basmati

Slovo basmati v překladu z hindštiny doslova znamená královna vůní. Podle webu Basmati.cz se jako Basmati může označovat pouze rýže pěstovaná na úpatí Himalájí v oblasti Paňdžábu, proto se jí také někdy přezdívá indické šampaňské. Tento druh rýže je ale nedílnou součástí nejen indické kuchyně, hodí se totiž prakticky ke všemu - k omáčkám i k masu. Basmati nelepí, je krásně sypká a vaří se pouze 10 minut. Navíc má po uvaření příjemnou, jemně oříškovou vůni, obsahuje minimum cukrů a je přirozeně bezlepková, takže je skvělá pro dietní jídelníčky. Pokud chcete opravdu maximálně zdravou rýži, kupte si celozrnnou variantu basmati. Celozrnná rýže obecně je vždy lepší volba, protože právě slupky obsahují nejvíce vlákniny, vitamínů a minerálů.

Rýže jasmínová

V jiných koutech Asie, zejména na východě, je populární rýže jasmínová, kterou my Češi známe hlavně z čínských, vietnamských a thajských restaurací a bister. Jak už název napovídá, tato rýže má po uvaření květinovou vůni. Je nasládlá a středně lepkavá, což umožňuje konzumovat ji pomocí hůlek. Hodí se díky tomu zejména k různým druhům omáček, ale také pro výrobu dezertů a sladkých rýžových kaší a nákypů. Na rozdíl od basmati nejsou tak striktní pravidla na to, jaká rýže se může označovat za jasmínovou, ale říká se, že nejlepší pochází z Thajska. Jasmínová rýže má o něco vyšší glykemický index než basmati.

Rýže parboiled neboli předvařená

Takto označenou rýži v obchodech seženete nejčastěji. Jedná se o loupanou rýži, která se ale zpracovává speciálním způsobem. Neloupané zrno se nejprve spaří, a pak se opracovává horkou vodou pod tlakem. Díky tomu část živin ze slupky přejde do zrna, takže je tato rýže trochu výživnější než obyčejná rýže bílá. Zrno se celým procesem zároveň zpevní; výsledkem tedy je, že rýže po uvaření drží tvar, je pevná a nelepí. Vaří se 10 až 15 minut a hodí se jako příloha k masu, omáčkám i na zahuštění polévek.

Rýže hnědá

Hnědá rýže se prodává také pod názvem natural. Nejedná se o speciální druh rýže, je to prostě a jednoduše rýže neloupaná a nebroušená. Vaří se déle než jiné druhy rýže - až 20 minut - a i tak je o něco tužší, což ale někomu vyhovuje. Také má výraznější, oříškovou chuť, přesto poslouží jako velmi zdravá příloha plná minerálů k masu i tmavým omáčkám. Díky obsahu vlákniny působí blahodárně ve střevech. K její přípravě doporučujeme použít rýžovar, který ji zvládne udělat tak akorát.

Callaspara, Arborio a Carnaroli

Speciální druhy rýže, se kterými se v Česku setkáváme málokdy, o to jsou ale tato setkání zajímavější. Callaspara je druh hnědé rýže, který se pěstuje na jižním úpatí španělských hor. Je hodně lepivá a velmi zdravá a Španělé z ní vaří svou pověstnou paellu. Arborio má krátká a kulatá zrna, je proto naprosto ideální pro výrobu pravého italského rizota nebo sladké mléčné rýže. Velmi podobná jí je rýže Carnaroli, která podle The Composition of Foods obsahuje vitamíny E a K a je bohatým zdrojem draslíku.

Divoká rýže

Divoká rýže je speciální tím, že to vlastně není rýže. Jedná se totiž o semena jiné rostliny; severoamerické vodní trávy. Divoká, přezdívaná též planá či indiánská, rýže má tmavou barvu a dlouhá, tenká zrna. Mají ji rádi zejména dietáři, protože obsahuje minimum kalorií a podle výsledků průzkumu dTestu ve srovnání s jinými rýžemi obsahuje méně tuků a sacharidů. Obsahuje také látky, které prospívají nehtům a vlasům a podporují trávení. Její nevýhodou je dlouhá doba vaření - vaří se 30 minut a předtím se ještě musí namočit. Po uvaření ale nelepí a pro svou výraznou chuť je skvělá jako hlavní přísada celého jídla.

Recepty k tomuto článku