Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Holka u plotny radí: Jak doma udělat nejlepší hummus? Pomůže soda i studená voda!
Zdroj: Toprecepty, tastylife.cz

Pomazánka z vařené a rozmixované cizrny je po dlouhá léta oblíbená v arabských zemích i v Izraeli a Arabové i Židé se hádají, kdo ji vymyslel. Nám to může být jedno, důležité je, že si tuhle zdravou delikatesu snadno uděláme doma. Jak na nejlepší domácí hummus nám dnes poradí foodblogerka Šárka Adámková, známá jako Holka u plotny.

Čí je to práce?

Název hummus pochází podle Arabic-English Dictionary of the Modern Literary Language z tureckého slova humus, které je zase odvozeno z arabského ḥummuṣ, původně ḥimmaṣ, což znamená cizrna. Celý název jídla z rozmixované cizrny ochuceného tahini pastou zní v arabštině ḥummuṣ bi ṭaḥīna, tedy cizrna s tahini. V hebrejštině se pokrm nazývá chumus. Nejstarší recept na pokrm podobný současnému humusu, ale ještě bez tahini a česneku, pochází podle knihy Medieval Cuisine of the Islamic World ze 13. století z Egypta. Nejstarší záznam o hummusu v současné podobě je ovšem až z pozdního 19. století ze syrského Damašku. Jak v kuchařské knize Jeruzalém píší její autoři Yotam Ottolenghi a Sami Tamimi, Palestinci i Židé rádi nazývají hummus „svým národním pokrmem“ a jedni i druzí jsou přesvědčeni, že jej právě oni vymysleli, případně, že jej alespoň umějí lépe připravit. Jisté není nic, ale obecně se většina historiků přiklání k tomu, že první hummus udělali levantští nebo Egyptští Arabové. Nicméně, tahle dobrota dávno zdomácněla i u nás.

Jak na hummus

Jak už jsme dříve psali v našem článku o slavných světových dipech, navzdory názvu je hummus tak lahodný, že jen málokomu nechutná. I když si hummus můžete běžně koupit, doma vás vyjde levněji a připravíte si jej přesně podle své chuti. Jak na to? „Nejdříve důkladně propláchněte sušenou cizrnu. Pak ji vsypte do mísy a zalijte dvojnásobným množstvím studené vody a nechte do druhého dne namáčet,“ říká pro Toprecepty.cz Šárka Adámková, zakladatelka facebookové skupiny Skromné vaření a pečení pro každého a autorka instagramového účtu Holka u plotny. „Druhý den cizrnu sceďte, vodu vylijte a namočenou okapanou cizrnu dejte do rendlíku spolu se sodou. Promíchejte, společně krátce prohřejte a zalijte studenou vodou.“

Na 250 gramů sušené cizrny vám bude stačit jedna lžička jedlé sody a asi litr a půl vody. Cizrnu vařte doměkka přibližně půl až tři čtvrtě hodiny. „Během vaření odpěňovačkou sbírejte pěnu a případné slupky, které vyplavou na hladinu,“ říká Adámková a doplňuje, že správně vařená cizrna by měla jít snadno rozmáčknout mezi prsty. Uvařenou cizrnu sceďte a hned rozmixujte na kaši, k níž postupně přidáte tahini pastu, citronovou šťávu, česnek, sůl a mletý římský kmín, případně i olivový olej. „Jemnost hummusu zaručí ledová voda. Já si ji vždy předem vychladím v lednici, a pak ji do rozmixovaného hummusu přidávám a mixuji až do požadované konzistence,“ vysvětluje Holka u plotny a dodává, že jak množství pasty tahini, tak hrubost nebo jemnost mletí záleží na našich preferencích.

Mně tahini pasta chutná, tak jí dávám hodně a zároveň mi vyhovuje hummus jemný. Ale někdo má rád, když cítí v ústech kousíčky cizrny, pak není potřeba hummus mixovat úplně dohladka, anebo lze na závěr do hladkého hummusu vmíchat jen vidličkou rozmačkanou, předem odloženou vařenou cizrnu,“ doplňuje pro Toprecepty.cz foodblogerka s tím, že na 400 gramů vařené či konzervované a scezené cizrny dává 100 gramů světlé tahini pasty, 25 gramů olivového oleje, 4 až 5 lžic citronové šťávy, 5 gramů soli, 10 gramů mletého římského kmínu a ledovou vodu dle potřeby. „Hotový hummus nechám nejdřív řádně vychladit, ale pak je potřeba jej zase před podáváním alespoň 30 minut nechat venku odpočinout. Hummus rozetřu na talíř, pokapu olivovým olejem, dozdobím cizrnou, paprikou, mletým římským kmínem a koriandrem a podávám,“ končí popis Šárka Adámková  a dodává, že domácí hummus bez jakékoliv konzervace vydrží v chladničce asi tři dny. Tedy, pokud jej dřív nesníte!

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Souhlasím s tím, že kdo ochutná dobře připravený hummus, ten si ho většinou oblíbí. Já jsem poznal hummus jako lehké jídlo připravované kuchařem z Maroka takto: vařená cizrna rozmixovaná spolu se sezamovou pastou tahini, citronovou šťávou, trochou olivového oleje a mletým římským kmínem a solí se plácne na talíř, trochu se ozdobně rozetře a pokape ještě trochou olivového oleje. K tomu se na talíř přidá hrst posekané petrželové natě (nebo koriandru) a několik kousků opečeného sýru halloumi. Lžící se nabere trochu natě, přimíchá do trochy hummusu, přibere se občas i kousek sýra a jí se tak s pečivem, např. s pita chlebem. Pokud máte místo chleba tenké placky, trháte si kousky těchto placek a jimi si pomocí tří prstů nabíráte, to co jsem uvedl dříve. Lžíci pak nepotřebujete. Když se to naučíte, je to velmi pohodlné a jednoduché. A pro neznalé jen připomenu, že v muslimských zemích se před každým jídlem ruce obřadně a důkladně umývají a jí se jen pravou rukou, kterou je navíc nepřípustné dělat cokoliv nehygienického.

Přidat komentář