Červený, černý nebo bílý: Jak se liší různé druhy rybízů a jak je nejlépe zpracovat?

Jedno ovoce 3x jinak

Rybíz je typicky letní bobulovité ovoce, rostoucí na keřích v drobných hroznech. Podle knihy Ovoce a zelenina jako lék dokládají záznamy výskyt rybízu už v 15. století, kdy byl rybíz rozšířen zejména ve Francii a Anglii, odkud pronikl i do střední Evropy. Latinský název rostliny je Ribes rubrum, a jak uvádí publikace Co tu kvete? Květena střední Evropy, slovo rubrum bylo původně perské a arabské jméno pro druh reveně. Byť existuje asi 150 druhů rybízu, na našich zahrádkách, na trzích nebo v supermarketech máme obvykle k dispozici tři barevné kultivary – červený, černý a bílý.

Najděte rozdíly

Jak ví každý zahrádkář, druhy rybízu se neliší jen barvou, ale také svým složením a chutí. Černý rybíz je, co se týká zdraví, jasný favorit. Podle The Composition of Foods obsahuje 100 g čerstvých plodů 150 až 230 mg vitamínu C, dále cenné flavonoidy, silný antioxidant resveratrol, éterické silice, a z minerálů například draslík. Je tedy jasné, že nejlepší je konzumovat černý rybíz čerstvý. Má výraznou chuť a je sladší, než rybíz červený. Máte-li doma rybízu hodně, můžete jej využít pro přípravu šťávy, kompotu, moštu, sirupu, vína, likéru nebo džemu. Zkuste si připravit třeba nevařenou marmeládu z černého rybízu, 

Ani červený rybíz nezaostává ve výčtu zdraví prospěšných látek. Podle knihy Ovoce a zelenina jako lék zhruba 40 bobulí červeného rybízu pokryje naši denní potřebu vitaminu C. Dále „červeňák“ obsahuje vitaminy A a B, a minerální látky jako jsou třeba vápník, hořčík a mangan. Červený rybíz je kyselejší, než černý, a obsahuje také hodně pektinu, čehož se dá využít v džemech s jinými druhy ovoce, například jej můžete při zavařování zkombinovat s třešněmi, jahodami nebo malinami. Samostatně se používá na vína, rosoly, džemy, mošty, sirupy, protlaky a kompoty. Vyzkoušejte třeba rybíz jako brusinky s rumem, nebo nestárnoucí klasiku, zasněženou rybízovou buchtu.

Bílý rybíz má sice, na rozdíl od svých barevnějších kamarádů, o něco méně vitaminu C, ale pořád je to dost, jak uvádí web Gardenexpress.com.au. Zároveň obsahuje bílý rybíz také jiné cenné antioxidanty a minerály a hodně vlákniny. Bílý rybíz vyniká nízkou kyselostí a sladkým chuťovým profilem, proto se skvěle hodí do koláčů a buchet. Nejlepší je ovšem jako surovina pro výrobu rybízového vína, které se jakostí nejvíce blíží vínu révovému. Vyzkoušet podle našeho receptu ale můžete taky rybízové želé.

Dejte to k ledu  

Máte-li rybíz na zahradě, sklízejte jej vždy jen plně zralý a to ideálně za suchého počasí. Mokré plody mají totiž tendenci rychle plesnivět. U správně sklizeného plně vyzrálého rybízu jsou důležité celé hrozny s třapinami. Ty vydrží bez úhony přibližně 8-10 dní v chladné místnosti a dokonce až 6 týdnů v chladničce. Bobulky rybízu se také velmi dobře mrazí. Před zmrazením celé hrozny vždy operte pod studenou tekoucí vodou a nechte je dobře okapat, nejdříve v sítku a pak ještě nechte rybíz doschnout na kuchyňské papírové utěrce, nebo na čisté látkové utěrce. Potom bobulky otrhejte ze střapců, velmi dobře to jde vidličkou, a nasypte je do mrazicího sáčku. Lepší volbou je nasypat rybíz na tácek vyložený pečicím papírem, nechat krátce zamrazit do ztuhnutí, a pak přesypat do sáčku. Tak se kuličky nepřilepí k sobě a můžete si ze sáčku kdykoliv odsypat přesně jen to množství, co potřebujete. Rybíz se dá také zmrazit jako protlak smíchaný s cukrem. Takto vydrží asi 8 měsíců.