Hořické trubičky: tradiční podkrkonošská specialita, kterou měl rád dokonce i Napoleon

Podle francouzského receptu

Historie hořických trubiček u nás sahá podle stránek Horicketrubicky.cz až do roku 1812. Přestože se tato cukrovinka zřejmě pekla na našem území již od poloviny 18. století zde žijícím německým obyvatelstvem, traduje se legenda, že do Hořic přinesl recept na trubičky osobní kuchař samotného císaře Napoleona, když se vracel přes Čechy domů do Francie z Ruska po prohrané bitvě. V Hořicích mu ošetřovala zranění jistá paní Líčková a on jí z vděčnosti prozradil právě návod na trubičky. Je však i další verze příběhu. Podle ní prý Napoleon trpěl žaludečními potížemi a musel jíst dietní oplatky. Do Hořic se tak dostal recept pouze na ně a teprve místní přišli na vskutku geniální nápad fádní oplatky stočit do trubičky a vylepšit náplní. Pravdou ovšem je, že podobné trubičky údajně jedl už slavný francouzský král Ludvík XIV. A jsou dokonce vyobrazeny na francouzských obrazech ze 17. století, takže možná to s tou zásluhou Hořických na vynalezení trubiček nebude tak žhavé. V každém případě ale recept na sladkost zůstal v rodině Líčkových, kde ho zdokonalil cukrář Kofránek, jenž se do ní přiženil. Celá výroba se urychlila roku 1898, kdy byl vynalezen přístroj na výrobu oplatek – dvě plotýnky, mezi něž se nalilo těsto, poté se plotýnky zmáčkly k sobě a upekla se oplatka.

Křupavé a čokoládové

Aby to s těmi trubičkami nebylo tak snadné, kromě původu v Hořicích je u nich dán i přesný tvar, délka a tloušťka trubiček. Podle webu Oznaceni.eu musí mít trubičky délku od 5 do 19 cm, vnitřní průměr 10-20 mm a musí se stáčet z oplatek silných 0,9–1,2 mm. Jak již bylo řečeno, trubičky se vyrábějí z jednoduchého křupavého oplatkového těsta, jež je na povrchu hladké. To se připravuje z pšeničné hladké mouky, sušeného mléka, vody, sušených vaječných žloutků, rostlinného oleje a cukru. Upečené oplatky se nechávají nějakou dobu odležet (cca 2-3 týdny), teprve pak se stáčejí a plní krémem. Existují ale i varianty bez krému. Do krému se používá ztužený rostlinný tuk, cukr nebo sladidlo, sušené mléko a různá aromata. Trubičky mohou mít různé příchutě. Nejobvyklejší jsou čokoládové, kakaové a vanilkové. Můžete ale i vybírat ze zajímavějších příchutí, jako je káva, skořice, jogurt, citron či vaječný likér. Navíc mohou být i trubičky polomáčené, celé obalené v čokoládě, sypané, sypané polomáčené a sypané celomáčené. Sypané trubičky jsou stočené ze dvou, případně z jedné a půl oplatky, jsou potřené rozpuštěným máslem s medem a prosypané směsí cukru, strouhaných skořápkových plodů, skořice, vanilky, případně kakaa.

Sladkost s ochrannou známkou

Hořické trubičky jsou jedny z mála českých výrobků, které se mohou pyšnit značkou Chráněné zeměpisné označení, podobně jako třeba tvarůžky. Trubičky jsou navíc ještě nositeli Chráněného označení původu a známky Zaručená tradiční specialita. Názvem pravé hořické trubičky se mohou honosit jen ty, které pocházejí z Hořic v Podkrkonoší a z okolních obcí. Máte-li cestu právě do Podkrkonoší, neváhejte se na pravé trubičky zastavit třeba do cukrárny Doubravka, dejte si kávu, vyberte si z mnoha druhů trubiček a pokud to dovolí počasí, poseďte před cukrárnou na chvíli venku.