„Spotřebujte do…“ nebo „minimální trvanlivost“. Víte, jaký je mezi tím rozdíl?

Kdy si je ještě můžete dát?

Na obalech z obchodů se můžete setkat se dvěma termíny: „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. Mnoho lidí ale neví, co přesně znamenají a často je zaměňují. To je ovšem chyba, neboť se pak zbytečně vyhazují potraviny, které by se daly klidně ještě sníst, aniž byste riskovali břichabol nebo jiné zažívací či zdravotní potíže.

Kterými doporučeními je dobré se řídit

Při rozhodování se, jaké potraviny poputují do koše, byste se měli řídit hlavně datem, které je uvedena za „Spotřebujte do…“ Tento pojem se objevuje na čerstvých potravinách, které mají krátkou trvanlivost a rychle se mohou zkazit. Jde hlavně o čerstvé mléčné výrobky, chlazené maso a ryby a různé další chlazené výrobky. Podle webu Bezpecnostpotravin.cz je tyto potraviny nutné co nejrychleji zkonzumovat, jinak by vám nemuselo být vůbec dobře. Datum spotřeby tak vlastně u rychleji se kazících potravin stanovuje dobu jejich zdravotní nezávadnosti. Uvádí se v předepsaném pořadí - den, měsíc a rok. Po jeho uplynutí se už produkt nesmí prodávat v obchodech. Pokud takový produkt najdete v lednici, raději jej vyhoďte, případně si jej dejte jen, pokud na něm nevidíte ani necítíte nic podezřelého. Mějte ale na paměti, že trochu riskujete.

U těchto potravin je třeba se i řídit pokyny pro skladování. Pokud je na obalu napsáno, že se má maso nebo mléčný výrobek uchovávat v chladu nebo při nějaké teplotě, je dobré na to brát zřetel. Pokud byste tak neučinili, potravina by se rychle zkazila a vy byste navíc riskovali otravu. Trvanlivost takových potravin můžete prodloužit tím, že je zmrazíte. Je ovšem třeba, abyste je zmrazili správným způsobem. Řiďte se pokyny na obalu, jako je např. „Zmrazte a spotřebujte do“, „Před vařením nerozmrazujte“ nebo „Před použitím řádně rozmrazte a spotřebujte do 24 hodin“. Když obal s potravinou otevřete, je třeba s ní nakládat tak, jak je na něm uvedeno. Jde třeba o doporučení „Po otevření spotřebujte do tří dnů“. Pokud by ale mezitím proběhlo datum napsané za „Spotřebujte do“, platí samozřejmě právě to a zmiňovanými třemi dny už se neřiďte.

Trvanlivé potraviny vydrží déle

Trochu jiné se je to s datem, jež je uvedeno za spojením „Minimální trvanlivost do“. Potraviny, na nichž je toto uvedené, je možné konzumovat i po uplynutí data, výrobce již však nezaručuje, že budou mít tu správnou původní chuť, konzistenci a budou z hlediska výživy tak kvalitní jako před uvedeným datem. Pojem „Minimální trvanlivost do“ najdete na chlazených, mražených, sušených konzervovaných a jiných potravinách, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. Do této skupiny patří třeba těstoviny, rýže, oleje, sušenky, čokoláda, zavařeniny, čaje nebo konzervy. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti se mohou prodávat i v obchodech, pokud jsou zdravotně nezávadné. Zákazník však na prošlou trvanlivost musí být upozorněn. Jak je uvedeno na webu Szpi.gov.cz, takové produkty musí být oddělené od ostatního zboží a musí na nich být napsáno, že mají již po datu minimální trvanlivosti. Označení akce nebo sleva ovšem nestačí. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce. Předtím než se pustíte do jídla, raději se ještě podívejte, zda není poškozen obal a zda potravina stále dobře vypadá a voní. Předpokladem také je, že byl produkt správně skladován za  vhodných podmínek. I v případě těchto trvanlivých potravin je třeba se řídit pokyny, které stanovují, do kolika dnů byste je měli spotřebovat.

Jen pozor na správné skladování

Pokud přemýšlíte, jak dlouho si aspoň orientačně můžete na potravinách s již proběhlým datem minimální trvanlivosti pochutnávat, je to u každé jinak. Obecně však platí podle tabulky časopisu Dtest, že při správném skladování by vám těstoviny, rýže, mouka, káva, kakao, sůl, cukr, konzervy, hořčice a med měly vydržet ve spíži ještě jeden rok. Zavařeniny či mražené ovoce a zeleninu můžete bez obav skladovat ještě půl roku. Na müsli či ovesných vločkách si klidně pochutnejte i ještě za dva měsíce, na trvanlivém mléce, sušenkách a rostlinném oleji za 28 dnů. Vajíčka a tvrdé sýry můžete mít v lednici ještě 21 dnů navíc, zrající sýry ovšem jen maximálně 10 dnů. Balený krájený salám nebo jogurty nemusíte vyhazovat, když mají do pěti dnů od data minimální trvanlivosti, jen mějte na paměti, že v jogurtu ubývají bakteriální kultury. Balené pečivo a chléb vám obvykle vydrží ještě dva dny. Pochopitelně ale vždy potravinu prohlédněte a zkontrolujte, zda nejeví známky kažení. Plesnivé zavařeniny, sýry nebo pečivo bez milosti vyhoďte, nikdy nespoléhejte na to, že když odstraníte zasaženou část, zbytek potraviny zůstane v pořádku. 

Podle webu Szpi.gov.cz nemusí být datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti označeny čerstvé ovoce a zelenina, houby, nijak neupravené konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nejméně 10 % objemových, víno, pekařské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin od výroby, jedlá sůl, cukr v pevné formě, žvýkačky nebo ocet.