Oslavte svatováclavské posvícení stylově a upečte si tradiční kynuté koláče. Nejlepší jsou ty dvojctihodné

Když se oslavovala sklizeň

V minulosti stejně jako dnes bylo 28. září důležitým datem. Pořádaly se náboženské poutě a procesí k uctění památky tohoto pro náš národ významného světce. Kromě toho probíhalo i posvícení, které tehdy nebylo vnímáno jako dnes, tedy jako svátek založený na popíjení a přejídání, ale jako výroční slavnost posvěcení kostela. I tak ale byla tato původně náboženská akce spojena tradičně s lidovou veselicí, kdy se pekly koláče a další dobroty. Vrcholily totiž i tzv. dožínky, byla to jedna z posledních „letních“ oslav a akcí, které ukončovaly a oslavovaly letošní sklizeň a to, že bylo všechno v pořádku uloženo pod střechou.

Bez husy a koláčů by nebylo pravé posvícení

Svatý Václav je nejen patronem české země, ale také ochránce vinařů a pivovarníků. I proto se na jeho svátek pořádají i vinobraní a různé pivní akce. A protože k těmto slavnostem tradičně patří kromě dobrého pití i výborné jídlo, vařily se různé dobroty. Pekly se sváteční kachny, kuřata nebo krůty, které se pak podávaly jak jinak než s knedlíky a se zelím. A i když husy většinou přilétají na naše stoly až se svatým Martinem, i ony bývají často součástí svatováclavské hostiny. A ještě jeden pokrm je s posvícením a dožínkami tradičně spjat – posvícenské koláče, které se dávaly hostům i jako výslužka. Nadýchané kynuté koláče s povidly, tvarohem, mákem, marmeládou, ořechy nebo jablíčky se skořicí jsou typickou českou a moravskou specialitou. Snad v každém koutě naší vlasti se dělají trochu jinak. Mohou se lišit náplní i způsobem a technikou zdobení. Většinou jsou kulaté, mohou mít ale i tvar vázaných čtyřhranných šátečků. Vždy je spojuje lahodná náplň a nadýchané kynuté těsto.

Úctu si zaslouží dvakrát

Kynuté koláče s náplní byly chloubou každé hospodyňky. Ty domácí jsou vždy báječné, pokud bychom ale měli jmenovat ty úplně nejdokonalejší, jsou to dvojctihodné. Někdy se jim říká také moravské, ale výsadou Moravy nejsou, pečou se i v jiných regionech. A čím jsou dvojctihodné koláčky tak výjimečné? Tyto koláče z jemného kynutého těsta mají totiž dvojí náplň. Díky tomu jsou mnohem slavnostnější než klasické koláče a v mnoha domácnostech si je dřív mohli dovolit upéct právě jen během posvícení. Shora vypadají skoro jako běžné koláčky, jen jsou trochu buclatější. Když se do nich ale zakousnete, překvapí vás ještě jedna náplň ukrytá v jejich středu. Úctu si tak zaslouží rovnou dvakrát a i proto jsou na některých místech nazývány tuplované. Uvnitř bývá většinou tvarohová náplň vylepšená rozinkami, povrch koláče zdobí obvykle švestková povidla. Když je tato náplň dochucená rumem a zahuštěná perníkem, aby nestékala, je ještě lepší. Dokonalou tečkou na každém koláčku je křupavé máslem vonící drobenka. Okraje se pak potírají rozšlehaným bílkem a nebo ještě lépe máslem smíchaným rumem. To pak voní tak, že se vám až sbíhají sliny.

Chce to husí sádlo

Přestože kombinace tvarohu a povidel je klasika, mohou mít koláče i spoustu dalších náplní. Místo švestkových povidel můžete použít i jablečná nebo hrušková. K nim se přímo báječně hodí ořechová náplň z vlašských ořechů. Mák zase můžete spojit se švestkami. A jak se koláče dělají? Z vykynutého těsta vytvoříte nejprve placičku, na kterou dáte první vnitřní náplň. Těsto zabalíte a vytvoříte z něj takovou kulatou buchtu, kterou necháte nakynout. Tu pak trochu zploštíte, vytvoříte prohlubeň, a do ní dáte druhou náplň, jako byste plnili klasický koláč. Pak už jen posypete drobenkou a upečete. V dnešní době děláme koláče hlavně z másla, dřív se do nich běžně používalo sádlo, hlavně to husí, kterého bylo v době posvícení dostatek. Zkuste to také. Dodá koláčkům zajímavou chuť, navíc jsou díky němu krásně křehké, nadýchané až péřové, mají nádhernou zlatavou barvu a v puse se přímo rozplývají.