Byliny v kuchyni: Pohanka prospěje cévám, srdci i trávení a ještě vás zahřeje!

Mouka nezbytná na francouzské palačinky

Pohanka sice má svou specifickou chuť, která nemusí každému vyhovovat, i tak si ale získává v posledních letech na popularitě. Její velkou předností je, že je bezlepková, díky tomu je oblíbená mezi celiaky, kteří často používají pohankovou mouku. Tato mouka ovšem není jen alternativou pro „bezlepkáře“, bez ohledu na její vlastnosti se výhradně používá k přípravě slaných francouzských tenkých palačinek, tzv. galettes, jimž dodává jemně ořechovou nasládlou příchuť. Mouka se hodí ale i na pečení různých koláčů, sušenek nebo chleba i na zahuštění omáček a polévek. Pokud z ní nechcete péct ze zdravotních důvodů, můžete jí v pečivu nakombinovat s moukou pšeničnou, dodáte mu tak novou zajímavou příchuť a dosáhnete i zdravější varianty moučníku. Z pohankové mouky se vyrábějí i různé druhy těstovin, třeba vyhlášené japonské nudle soba, jež můžete použít do mnoha exotických pokrmů.

Do kaše, rizota i na karbanátky

Vedle mouky koupíte v obchodech loupané pohankové kroupy, lámanku (drcená zrna), pohankové vločky, krupici i instantní pohankové kaše. Pozor jen na pohanku neloupanou, ta není určena na vaření, ale k výsevu do půdy pro pěstování natě, nebo na přípravu čaje. Kaše z pohanky se dělají naslano i nasladko, z celých zrn se dají připravit různá rizota a nákypy, samotná uvařená pohanka je báječnou zdravou přílohou k masu i k zelenině, lámanka se hodí i třeba na přípravu karbanátků, placiček, sekané, pomazánek i jako zavářka do polévky. Pokud byste přemýšleli, zda koupit v obchodě pohanku světlou nebo hnědou, tak vězte, že žádný velký rozdíl mezi nimi není. Nejde totiž o různé odrůdy pohanky, barva je jen dána způsobem loupání zrn. Když se loupou zatepla, pohanka ztmavne, pokud loupání probíhá zastudena, zůstává světlá. Loupání zastudena je sice šetrnější, z hlediska účinků pohanky na lidské zdraví se způsob loupání nijak extra neprojeví. Slupky z pohanky se používají jako náplň do polštářků, které se pak dají nahřívat v mikrovlnce a dobře udrží teplo. Nahřáté pomáhají na bolavé klouby, svaly i při bolestech břicha.

Oblíbená v chladných krajích

I když pohanku používáme stejně jako třeba pšenici, neřadí se jako ona mezi obiloviny ani trávy, ale mezi pseudoobiloviny. Tak se označují potraviny, které sice mezi obilniny nepatří, ale mají úplně stejně využití. I přes její popularitu v současné době není pohanka u nás nijak novou surovinou. Do Čech se podle BioAbecedáře Hanky Zemanové dostala již ve 12. století a v 16. století prý byla u nás dokonce jednou z nejoblíbenějších potravin. Původem ale pochází pohanka ze střední a jihovýchodní Asie, v oblibě byla kvůli svými zahřívacím účinkům hlavně v chladných oblastech a dodnes je pohankovými jídly pověstná třeba ruská kuchyně. Její název má opravdu co dočinění s pohany. Podle Českého etymologického slovníku ho získala proto, že u nás byla rozšířena pohanskými Tatary.

Prospívá srdci i zažívání

Kromě toho, že má pohanka tak výborné zahřívací účinky a je vhodná při bezlepkové dietě, pomáhá lidem se zažívacími problémy a navíc obsahuje i spoustu vitaminů, minerálů a vlákniny, nejvíc je ovšem vyzdvihována pro obsah rutinu. Tato látka patří mezi bioflavonoidy, které jsou souhrnně označovány jako vitamin P. Rutin má podle webu Gilbertlab.com pozitivní účinek na krevní kapiláry zvyšuje pružnost cév, používá se i k léčbě vysoké hladiny cholesterolu. Rutin také podporuje působení vitaminu C. Pohanka sama obsahuje podle webu Medicalnewstoday.com hodně vitaminu B₆, E a K, dále dostatek draslíku, fosforu a hořčíku. Má spoustu pozitivních účinků na naše zdraví - snižuje riziko srdečních onemocnění, cukrovky, mrtvice a obezity, zlepšuje trávení a dokonce vám případně pomůže shodit nějaké to kilo navíc.