Když knedlíky, tak karlovarské. Zkuste je podle receptu Marie-Janků Sandtnerové!

Nejoblíbenější česká příloha

To, že jsme knedlíkový národ, je o nás známé. Vařené knedlíkové šišky nakrájené na plátky jsou typickou českou přílohou k masu i k omáčce a zvládnout je je předpokladem každé správné české hospodyňky. Děláme je kynuté, houskové či bramborové, občas místo plátků dáváme přednost kulatým nokům nebo je plníme ovocem či uzeným masem a nejsou pak jen přílohou ale rovnou hlavním jídlem. Ostatně pouze samotné se jedly ještě v 19. století. Teprve pak se staly přílohou. Různé verze knedlíků nebo noků se dělají i v Rakousku, v Bavorsku, na Slovensku, v Polsku, ale i v Maďarsku nebo v Rumunsku. Klasický houskový knedlík je ovšem doménou české kuchyně. Zrodil se v 19. století a k dokonalosti jej dovedly slavné autorky kuchařek M. D. Rettigová a později ještě M. Janků-Sandtnerová. Jen díky nim se mohly další generace strávníků pořádně „napucnout“ knedlíky a jen díky nim existují jídla jako rajská, koprovka, „svíčková“ na smetaně a samozřejmě vepřo-knedlo-zelo. Knedlíky jsou navíc oblíbenou přílohou ke guláši, ke zvěřině, k vepřovým výpečkům i ke kachně.

I když je karlovarský, dostal se k nám z Vídně

Přestože jsou houskové knedlíky českou specialitou, ty karlovarské se k nám zřejmě dostaly přes vídeňský dvůr díky mladým dívkám, které chodily do Vídně do služby. Ve vídeňských domácnostech byly v 19. století oblíbené velké kulaté houskové knedlíky, které se vařily v ubrousku a recept na ně se nápadně podobal těm karlovarským. Karlovarským knedlíkům se někdy říká také fajnové nebo svatební a příbuzné jsou jim tzv. litické knedlíky. Proč jsou ale „karlovarské“ známo není. Specifikem karlovarského knedlíků je, že není tak nadýchaný jako kynutý, ale trochu tužší. Jejich hlavní složkou jsou na kostičky nakrájené vysušené housky, smetana, žloutky, máslo a sníh z bílků nakonec na odlehčení. Jsou i recepty, do kterých se vůbec nepřidává mouka. Do karlovarských knedlíků je dobré použít pečivo více barev, vytvoří se tak hezká houstičková mozaika. Kromě toho jejich chuť i vzhled vylepšují přidané čerstvé bylinky, konkrétně petrželka, někdy se přisype i špetka muškátového oříšku pro lepší vůni.

Knedlík podle Sandtnerky

I když se mnozí jejich přípravy obávají, strach není v jejich případě vůbec na místě. Karlovarské knedlíky by se dokonce daly považovat za jedny z nejjednodušších. Není nutné je nechávat kynout, neboť v nich není droždí, jedinou záludnosti při přípravě je opatrné vmíchání sněhu z bílků do směsi. Pojďte jej vyzkoušet podle originálního prvorepublikového receptu uvedeného v kuchařce M. J. Sandtnerové. Sandtnerová dělá knedlík po vídeňském způsobu v ubrousku, my jej ale můžeme nahradit potravinářskou fólií. Příprava je opravdu snadná: Nejprve si utřete 7 dkg másla se solí do pěny. Pak přidejte jeden po druhém 6 žloutků a po lžících 500 ml mléka a 56 dkg mouky. Do  umíchaného těsta přidejte na kostičky nakrájené a na másle usmažené housky (20 dkg) a ušlehaný tuhý sníh z bílků. Těsto nalijte do máslem potřeného ubrousku, zavažte jej do tvaru knedlíku a vařte v osolené vodě asi hodinu. Uvařený knedlík nakrájejte a podávejte s omáčkou nebo jak doporučuje slavná kuchařka „máslem politý k jemnějšímu masu“.