Na svátečním stole nesmí chybět husa nebo kachna. Je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl?

Na sv. Martina jedině husa?

Husy a kachny, případně krůty nebo krocani, se tradičně pečou při různých svátečních příležitostech. Už v minulosti se připravovaly o vánočních a velikonočních svátcích a samozřejmě i o posvícení. Byly totiž brány jako symbol hojnosti a báječně se tak hodily k oslavám ukončení hospodářského roku. K svatomartinskému posvícení, které se slaví 11. listopadu, již odpradávna patří husy. Figurují totiž v legendách o svatém Martinovi, kterého rušily při kázání, a nyní tak za trest končí na pekáči. Předností husy je, že je větší než kachna, takže můžete pozvat klidně víc hostů. Kachnu zase bez problémů zkonzumuje čtyřčlenná rodina a nemusí řešit, co se zbytky.

Vyžadují dlouhé pečení

Husa má protáhlejší tělo a delší krk, kachna se víc podobá slepici, má kratší krk i delší nohy. Husa dosahuje i mnohem větší váhy, může mít až 8 kilogramů, hodně urostlá kachna nanejvýš 4 kg. Kachna proto nevyžaduje tak dlouhé pečení, aby byla měkká a šťavnatá. U husy hrozí, že bude maso tvrdší a tužší. Oběma vodních ptákům svědčí nejvíc dlouhé pečení při mírné teplotě, nejlépe přes noc. Díky tomu se z nich vypeče tuk a v něm se pak maso vlastně konfituje. Díky tomu je krásně měkké a šťavnaté a při porcování se doslova rozpadá a odpadává od kostí. Velkou delikatesou jsou husí játra, hlavně ta ztučnělá od násilně vykrmených hus či kachen. Touto specialitou známou pod názvem foie gras je nejvíc proslavená Francie. Bílá játra specifické jemné máslové chuti, jsou vynikající ve formě paštiky nebo jen nakrájené na plátky a podávané na toastu. Přednost se dává těm husím, které jsou oproti kachním větší. Husí váží kolem 700-900 g, kachní pouze 300-400 g.

Nejlepší tuk – husí sádlo

Kachní maso je sladké, tučné a tmavé. Populární je třeba i v asijské kuchyni. Husa je zase populárnější v anglicky mluvících zemích jako sváteční pokrm. Husí maso je také tmavé, ale vlastnosti má podobné jako králičí. Oba druhy masa jsou chuťově mnohem výraznější než kuřecí. Jsou totiž tučnější a tuk je, jak známo, nositelem chuti. U pečínky na nedělní oběd tuto problematiku sice moc neřešíme, pokud ale i tak myslíte na dietu a zdraví, v této oblasti husa nad kachnou o trošku vyhrává. Maso z husy je podle webu Calories-info.com méně tučné a tedy i dietnější, obsahuje hodně bílkovin, je v něm větší podíl vitamínu B₂ a B₆, draslíku, fosforu a také železa. Kachní maso je o trochu tučnější. I ono je ale také bohaté na bílkoviny a aminokyseliny, i když ne tolik jako husí. Lahůdkou je rovněž husí sádlo, je totiž mnohem zdravější, než třeba vepřové nebo vůbec jiné živočišné tuky. Podle webu Blackwellsfarmproduce.co.uk obsahuje husí sádlo až dvě třetiny nenasycených mastných kyselin (tedy zdravých tuků) a jen třetinu těch nasycených nezdravých. Podobné vlastnosti má i kachní sádlo, ale to husí  je navíc zdrojem železa a vitaminu B₆. Husí tuk je také bohatý na kyselinu olejovou C18.1 (specifický typ mononenasycené mastné kyseliny), která může snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

A co takhle husokachna?

Pokud jste stále na vážkách, kterého opeřence upéct a naservírovat hostům, můžete jít cestou kompromisu a zvolit husokachnu. I když tomu název napovídá, nejde o křížence husy kachny, ale jen dvou druhů kachen - pekingské a pižmové. Velikostí má husokachna blízko ke kachně, dosahuje také váhy kolem 4 kilogramů, její maso je ale méně tučné a tím se podobá husímu. V každém případě je chuťově velmi zajímavé, je tmavé a někteří je dokonce přirovnávají ke zvěřině.