Nejlepší vůně vánočních svátků: Namíchejte si vlastní perníkové koření a začněte se těšit

Zázvor a pepř

Perníky se mohou pyšnit nejen vynikající chutí, ale i dlouhou historií. Podle webu Thespruceeats.com se takové pečivo dělalo již ve starověkém Egyptě a Římě, kde sloužilo jako obřadní. V 11. století se začalo šířit po Evropě společně s křižáckými vojsky, kteří sem dovezli z Blízkého východu zázvor. První perníčky byly hodně jednoduché a chuť jim dodával hlavně zázvor, po němž nesou jméno. Anglicky se jim totiž říká gingerbread a slovo ginger znamená zázvor. V průběhu staletí se ovšem různě vylepšovaly a do směsi se přidávaly další a další druhy koření. Jedním z nich byl i pepř, který dal perníku jeho české jméno. To totiž vzniklo, jak uvádí Český etymologický slovník Jiřího Rejzka ze slova peprník, odvozeného z peprný, které odkazovalo právě k pepři. Aromatická směs koření se pak často také přidávala k masu, aby přebila jeho zápach, když se začínalo kazit. To bylo v dobách, kdy ještě neexistovaly lednice, celkem běžné. Dnes to sice již nepotřebujeme, ale omáčky, třeba zvěřinová nebo rajská, se jím dochucují stále.

Vyvážená směs koření

I když perníčky mají v názvu slovo zázvor, stejně tak je v nich důležitá skořice a často i nové koření. V tom se liší od podobné směsi – dýňového koření neboli koření na dýňový koláč. Tato směs je kombinací pěti druhů koření, v němž hraje prim právě skořice. Perníkové koření je pak vyváženou kombinaci různých druhů koření, receptury na něj se však výrazně odlišují a jedinou stálou ingrediencí je vlastně jen skořice. Často i zázvor chybí. Vůni perníkové směsi pak dodávají navíc hřebíček, kardamom, badyán, muškátový oříšek, koriandr, anýz, fenykl i vanilka. Pro trochu pikantnosti se přidává již zmiňovaná špetička pepře. Vylepšit směs můžete navíc citronovou či pomerančovou kúrou. V minulosti se prý perníkové koření skládalo dokonce z 90 druhů koření, což si asi nikdo nedokáže představit. Už jen vyjmenovat tolik druhů koření by byl oříšek, v každém případě je perníkové koření na chutě a vůně poměrně bohaté. Jeho obdobou je také směs známá jako „mixed spice“, která se používá v kuchyních anglicky mluvících zemích. V ní ovšem dominuje skořice, muškátový oříšek a nové koření.

Podrťte ho v hmoždíři

Perníkové koření běžně koupíte v jakémkoliv obchodě v různých kombinacích. Pokud by vám žádná z nich nevyhovovala, není nic snazšího, než si směs namíchat doma sami. Pokud navíc použijete celé koření, které rozdrtíte v hmoždíři nebo v mlýnku na co nejjemnější prášek, získáte tím mnohem intenzívnější vůni i chuť. Takováto směs nasypaná do ozdobné sklenice je i pěkným předvánočním dárkem. Pokud přemýšlíte, jakou kombinaci zvolit, zkuste třeba následující poměr. Případně si ho pak můžete doladit podle své chuti. Pro základní verzi tedy potřebujete: 2 polévkové lžíce skořice, 2 polévkové lžíce mletého zázvoru, 2 lžíce nového koření, 1 lžíci mletého hřebíčku, 1 lžíci mletého muškátového oříšku a špetku mletého černého pepře. Rozdrcenou směs koření uchovávejte nejlépe v nějaké dobře uzavíratelné nádobě a někde v temnu. 

Nejlepší na zahřátí

V případě perníkového koření ovšem nejde jen o vůni. Výběr koření je pečlivě promyšlen a má i jiný účel než omámit naše chuťové pohárky. Koření, které se do směsi používá, má většinou zahřívací účinky a často pomáhá bojovat s různými nemocemi a nachlazeními. Zázvor je přímo dokonalé koření pro zimomřivé, navíc chrání před nachlazením. Skořice je vyhlášená svými bakteriálními účinky, hřebíček pomáhá při zánětech, nové koření podporuje imunitní systém a anýz ulehčuje vykašlávání. Ne nadarmo se proto perníkové koření používá do vánočního cukroví, které se peče právě v zimě.