Biskupský chlebíček se správně peče na svatého Mikuláše. Víte, proč?

Plný ovoce a oříšků

Biskupský chlebíček se v mnoha domácnostech peče po celý rok a stejně jako jiné druhy ovocných chlebíčků je oblíbený pro snadnou přípravu. Ten biskupský se ale třeba od banánového značně liší hlavně použitím surovin. Nedává se do něj totiž čerstvé ovoce, ale sušené nebo kandované, což z něj dělá báječný moučník právě pro zimní období. Použít do něj můžete jakékoliv kandované ovoce nebo kandovanou citrusovou kůru, ale i ovoce sušené a navíc různé druhy ořechů, někdy i kousky čokolády. Biskupský chlebíček jako sváteční pečivo není žádným českým vynálezem. Podobný chlebík, označovaný jako fruit cake (neboli ovocný koláč), je oblíbeným vánočním moučníkem například v USA nebo ve Velké Británii. Říká se ovšem také, že u nás tradice pečení biskupského chlebíčku o svátcích vznikla z ryze praktických důvodů, a to ze snahy nějak upotřebit zbytky ovoce, které zůstaly po pečení vánočky.

Pekl se již ve starověkém Egyptě

Podle webu Manyeats.com vznikly vánoční chlebíčky s ovocem a ořechy již v dávné minulosti a jejich předchůdcem zřejmě byla ječná kaše smíchaná se zrnky granátového jablka, piniovými oříšky a rozinkami, na níž si pochutnávali již obyvatelé starověkého Říma a dokonce i Egypta. V Egyptě se podobné koláče nechávali v hrobkách zemřelých jako potravu pro posmrtný život, což dokládají i archeologické nálezy. Ve středověku se do nich začal přidávat med a koření a postupně vzniklo pečivo, které se rozšířilo po celé Evropě. Díky tomu dnes u nás pečeme vánočku, v Německu štólu a třeba v Itálii panettone. Recepty se v různých zemích lišily podle dostupnosti surovin a tehdy měly k dnešnímu hutnému koláči hodně daleko a spíš připomínaly lehký chléb s ovocem, jehož předností byla delší trvanlivost. Ještě víc popularita těchto moučníků vzrostla v 16. století, kdy se stal dostupnějším cukr a začal se používat ke konzervaci ovoce prostřednictvím kandování. I tak se ale ještě ve středověku takové koláče považovaly za luxusní zboží pro slavnostní příležitost. Později se často dávaly jako dar koledníkům.  

Od svatého Mikuláše ke královně Viktorii

Pokud byste pátrali přímo po původu biskupského chlebíčku, dostal se k nám podle stránek  Kitchenlioness.blogspot.com zřejmě z Německa a i jeho název je odvozen z německého slova Bischofsbrot. Tento ovocný chlebíček se v Německu a v Rakousku pekl pravidelně v klášterech během různých křesťanských svátků, nyní se tradičně připravuje 6. 12. na svátek svatého Mikuláše. A protože byl svatý Mikuláš biskupem, říká se chlebíčku biskupský. Český a německý chlebíček si jsou hodně podobné, ten český se liší jen tím, že se většinou polévá čokoládovou polevou. Poměrně blízko k němu mají také ovocné koláče anglické a americké, jsou ovšem hutnější. V Anglii se fruit cake podává potažený marcipánem či fondánem nebo opravdu vydatnou vrstvou cukrové polevy. Vzhledem k tomu, že samotný koláč je hodně sladký, s polevou jej zvládnou sníst jen ti největší milovníci sladkého. Takové koláče jsou vpravdě slavnostní ozdobou vánočního stolu. Bílý podklad zdobí lístky cesmíny s bobulemi nebo další vánoční dekorace – třeba sněhuláci.

Tento bílý koláč je rovněž oblíbeným svatebním moučníkem. Jeho popularita na svatbách vzrostla hlavně díky tomu, že byl podle stránek Britishheritage.com svatebním dortem královny Viktorie. Aby z obyčejného ovocného chlebíčku vznikl slavnostnější koláč, často se ovoce do ovocných koláčů předem máčí do alkoholu, a to i poměrně vydatně. Někdy se dokonce rumem nebo brandy přelévá celý dezert a s alkoholem se nechá nějakou dobu odležet. Díky tomu je pak mnohem chutnější a vláčnější, jen děti si na něj musejí nechat zajít chuť. Kromě ovoce a oříšků se rovněž  v mnoha receptech chuť chlebíčku zdůrazňuje typickým vánočním kořením, jako je skořice, hřebíček, muškátový oříšek, badyán či zázvor. Velkou předností ovocného koláče je, že díky vysokému obsahu cukru a sladkého ovoce (a samozřejmě i díky alkoholu) zůstane dlouho čerstvý. V chladu prý klidně vydrží dokonce dva až tři měsíce.