Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Maličko vylepšený svařák. S horkým nápojem glögg přežijete nejen švédskou zimu
Zdroj: Freepik, pvproductions

Zatímco my se za mrazivých dnů nejčastěji zahříváme svařeným vínem, v severských zemích se pro jistotu spoléhají na nápoj, jehož zahřívací schopnosti jsou vylepšené tvrdým alkoholem. Pokud někdy jezdíte do jistého nejmenovaného obchodu s nábytkem, určitě glögg znáte. Zkuste si jej ale připravit doma.

Nejlepší nápoj na zahřátí z dalekého severu

Glögg je pro Švédy a vlastně pro obyvatele celé Skandinávie typickým adventním a vánočním nápojem, který svou vůní dokonale navazuje atmosféru vánoční pohody. Na zahřátí a pro navození sváteční nálady si ho dávají i v Norsku, kde mu říkají gløgg, a ve Finsku – tam je znám jako glögi, ale i v dalších zemích chladného severu – třeba na Islandu nebo v Dánsku. Nejznámější je ale stejně glögg, na čemž má určitě podíl právě již zmiňovaný obchodní řetězec. Pokud byste pátrali v historii glöggu, není tak úplně jasná. Některé prameny uvádějí, že právě z glöggu vznikl náš svařák, respektive německé svařené víno glühwein. Pravděpodobnější ale je, že glögg byl inspirován právě kořeněným vínem, která se popíjelo na mnoha místech Evropy a jeho kořeny sahají zřejmě až do antiky. V každém případě bylo zahřáté kořeněné víno ve Švédsku oblíbeným nápojem již v 16. století. Tehdy je prý podle webu Dlc.fi popíjeli hlavně pošťáci a poslové, aby se zahřáli, když převáželi v zimě zásilky na lyžích nebo na koních.

Na stránkách Swedishspoon.com se rovněž uvádí, že za tradici popíjení svařeného vína ve Švédsku prý může švédský král Gustav I. Vasa, který vládl právě v 16. století a velmi si oblíbil slazené víno ovoněné skořicí, zázvorem, kardamomem a hřebíčkem. Zlí jazykové tvrdí, že víno se muselo kořenit a sladit záměrně, neboť jeho kvalita byla tehdy nevalná. S odstupem let se ale nedá konstatovat nic jiného, než že nápad to byl rozhodně vynikající. Nápoji se začalo říkat zářící svařené víno – glödgad vin, z čehož pak vznikl zkrácený tvar glögg, který se poprvé objevil v tisku v roce 1870. Již na počátku 19. století byl ovšem glögg tradičním zimním nápojem, jenž se popíjel nejvíc odpoledne, neboť večery byl vyhrazené punčům. Jeho slibně rozjetou cestu ke slávě sice trochu narušila prohibice na počátku 20. století, po jejím zrušení se ale glögg popíjel vesele dál a popíjí se dodnes.

Když se spojí víno, šnaps a koření

Pokud byste hledali jeden jediný opravdový recept na glögg, nenajdete ho. Tento sladký severský svařák existuje v mnoha verzích a podobách, a dokonce i v té nealkoholické, vhodné pro děti, která se připravuje z ovocných šťáv – hroznové, rybízové či jablečné nebo z jejich směsi. Do pravého dospěláckého glöggu ovšem alkohol patří, a to dokonce i ve velkém množství. Kromě vína se totiž do něj přidává ještě tvrdý alkohol – často vodka, koňak, rum, whisky nebo ovocná pálenka. Někdy dokonce i víno chybí a prim hrají v nápoji destiláty. Takové glöggy se často podávaly tak, že se zapalovaly a díky tomu se tak v nápoji rozpustil cukr. To hlavní, co dodává glöggu chuť, je ale aromatické kořeníhlavně skořice, hřebíček, kardamom a zázvor (někdy i fenykl). Liší se i způsoby přípravy. Podle některých receptur se nejprve svaří koření s vodou a teprve pak se do něj přilévá sladší víno, portské, ovocné šťávy a destiláty. Podle jiného návodu se nejprve zahřeje víno s kořením a pak se nechá louhovat přes noc, aby se dokonale prolnuly všechny chutě. Teprve pak se víno zahřeje, ovšem ne až k bodu varu, aby se nevypařil všechen alkohol.

Zkuste jej podle pravého švédského receptu

I když se do našeho svařáku pro chuť také někdy dávají švestky nebo třeba rozinky, glögg je „vytuněný“ mnohem víc. Nápoj se totiž tradičně podává s porcí sušených rozinek a brusinek, které se občas předtím ještě nakládají do nějakého tvrdého alkoholu, a navíc se přidávají plátky mandlí a citronová či pomerančová kůra. Některé staré recepty uvádějí i takové speciality jako podušená jablíčka nebo sušené fíky. V severských zemích se již ochucený glögg běžně prodává v obchodech a doma ho stačí jen ohřát. Nápoj si ovšem můžete připravit do zásoby i doma. A jak tedy na pravý domácí glögg podle švédského receptu? Připravte si: 1 pomeranč, 1 citron, 2 tyčinky skořice, 1 malý kousek čerstvého zázvoru, 10 kardamomových lusků, 15 celých hřebíčků, několik kousků hořké pomerančové kůry, 10 celých semen černého pepře, 1,5 dl cukru, 1 láhev červeného vína, 1 dl vína Madeira, 1 dl koňaku, rozinky a blanšírované mandle. Omyjte a nakrájejte pomeranč a citron, kůru si ponechte. Spolu s ostatním kořením a cukrem je vložte do skleněné nádoby. Zalijte vínem, portským a koňakem. Uzavřete a nechte směs týden nebo déle louhovat. Občas sklenicí zatřeste, aby se cukr rozpustil. Až budete glögg podávat, přeceďte ho přes sítko a tekutinu mírně zahřejte. Nenechte ji vařit! Případně přidejte ještě cukr. Pokud by byl glögg příliš kořeněný nařeďte ho vínem. Podávejte s rozinkami, blanšírovanými mandlemi a třeba s perníčky.

Vánoce a vánoční cukroví

Vánoce patří k nejkouzelnějším obdobím v roce a nedomyslitelně k nim patří vůně domácího cukroví

Zpravidla se začíná perníčky, poté následují zástupci z křehkého těsta – vanilkové rohlíčky, linecké, pracny. Ke konci adventního období přijdou na řadu sněhové pusinky a kokosky. A nakonec dojde řada na nepečené druhy cukroví,  jakou jsou vosí hnízda a různé kuličky.

Mohlo by vás zajímat:

Linecké cukroví | Perníčky | Nepečené cukroví | Pracny | Vanilkové rohlíčkyKokosky | Vosí hnízda

 

Recepty k tomuto článku