Štědračka: Valašská vánoční polévka v sobě spojuje to nejlepší z kuchyně. Ochutnejte!

Místo ryb houby nebo hrách

Vánoce vypadaly v minulosti trochu jinak než ty současné a kapra s bramborovým salátem a hustou rybí polévku s jikrami a mlíčím byste v tehdejším vánočním menu hledali marně. Na podobu štědrovečerního jídelníčku měl vliv hlavně půst, který se tehdy přísně dodržoval, a také to, že ryby byly ještě v polovině 19. století poměrně vzácné. Dnes tak oblíbená rybí polévka se připravovala jen v krajích, kde bylo hodně rybníků, třeba na Třeboňsku. V jiných koutech naší vlasti vařily hospodyňky jiné druhy polévek a často tato tradice přetrvala až do dnešních dnů. A tak vám třeba na Valašsku i dnes nabídnou jako první chod houbovou polévku nebo štědračku, a to i přesto, že po ní následuje tradiční smažený kapřík.

Pro hojnost, zdraví a štěstí

Právě polévka byla kdysi důležitou součástí celé sváteční večeře. Ta mohla začít až po západu slunce, když na nebi vysvitla první hvězda. V tu dobu už musela mít hospodyně vše nachystáno a celá rodina zasedla k večeři. Nejstarší dcera pak na sváteční prostřený stůl přinesla právě polévku. Hospodyně už totiž nesměla vstávat od stolu, jinak hrozilo, že by jí zanášely slepice. Polévka pak byla prvním chodem z devatera jídel, které bylo zvykem podávat. I když se vařilo z obyčejných surovin, štědrovečerní večeře byla poměrně bohatá. Kladl se hlavně důraz na to, aby se na stole objevily všechny plodiny, které dala zahrada, pole nebo les. Polévka se proto připravovala nejčastěji z hub, hrachu, čočky, krupek, pohanky a brambor. Všechny tyto suroviny měly navíc v jídle svůj význam. Obiloviny znamenaly hojnost, hrách a čočka představovaly radost z toho, že se rodina sešla pohromadě, čočka zajistila v domácnosti peníze a houby zase štěstí. Pokud bylo všeho dostatek, uvařila se polévka, v níž byly všechny zmiňované suroviny, a navíc ještě sušené ovoce, které zase zjišťovalo mezi členy rodiny svornost. Slibně se vyvíjející nadcházející rok tak byl díky polévce zvané štědračka pojištěn několikanásobně.

Oblíbená na Valašsku

Štědračka neboli ščedračka je polévkou typickou pro Valašsko, vařila se ale občas i v jiných krajích. Štědračka je opravdu štědrá polévka co do množství surovin. Hospodyně do ní zkrátka hodila téměř vše, co se jí dostalo pod ruku. Jak již bylo uvedeno, nesměly v ní chybět brambory, houby, luštěniny ani obiloviny. Často se do ní dávala třeba pohanka, z níž se v minulosti často s oblibou vařilo hlavně v zimních měsících, neboť už tehdy byla vyhlášená svými zahřívacími schopnostmi. Zajímavou chuť pak štědračce dodávalo sušené ovoce – nejčastěji švestky, ale i jablka nebo hrušky. K dochucení sloužil česnek, který také nesměl chybět ve štědrovečerní hostině, neboť byl zárukou zdraví. Na štědračce je úžasné, že je štědrá nejen do surovin, ale i opravdu vydatná. A navíc skvěle chutná!