Dobroty z trouby: Dáte si na Štěpána pečenou husu, kachnu, nebo rakouský chleba?

Oslavy svatého Štěpána 

Svatý Štěpán, jehož jmeniny se slaví 26. prosince, je považován za jednoho z prvních mučedníků v dějinách křesťanství. Jak uvádí web Feiertage-oesterreich.at, svátek na jeho památku se poprvé objevil ve 4. století. Tento den se slaví nejen u nás, ale také v sousedním Slovensku a Rakousku, v katolických oblastech  Německa, ve Švýcarsku nebo v Irsku. V řecké pravoslavné církvi se svátek svatého Štěpána drží 27. prosince, v srbské pravoslavné církvi pak 9. ledna. Známé české přísloví znělo Na svatého Štěpána každý se má za pána. To upozorňovalo na to, že právě tento den čeledínům a služkám končila roční služba, mohli změnit hospodáře nebo pokračovat u původního, ale až v novém roce. Tento den také dostávali odměnu za celoroční práci. Šlo o peníze, oblečení i jídlo. A pro ty, kteří se rozhodli změnit zaměstnavatele, byl připraven ze tří pramenů do kruhu pletený koláč s ořechy, někdy ještě ozdobený pentlemi. Na venkově bývalo zvykem, že skupiny zpívajících koledníků chodily po vesnici, aby si „vykoledovaly“ nějakou výslužku, zpravidla něco dobrého na zub. O své se hlásili i obecní pastýři. Vytrubovali u každého domu ve vsi a očekávali peníze nebo jídlo. Koledníky potkáme 26. prosince už jen výjimečně. O druhý svátek vánoční se dnes setkávají příbuzní a blízcí přátelé, aby si vyměnili dárky a strávili příjemný den u svátečního stolu se svátečními pokrmy.

Klasikou je pečená husa nebo kachna s bramborovými knedlíky a se zelím. V některých rodinách ovšem dávají přednost lehčím a méně tučným druhům drůbeže a v poledne se servíruje nadívaná krůta nebo pečené kuře. Neprohloupíte ani hovězím masem – štěpánská hovězí pečeně s knedlíkem se přímo nabízí! 

Co si dopřávají sousedé?

Z hlediska jídelníčku jsou nám rozhodně blízko Rakušané a výjimkou v tomto ohledu není ani den svatého Štěpána. Rakušané tento svátek milují a k obědu ve většině rodin nechybí husa s jablečným křenem a knedlíky. Jak upřesňuje web Feiertage-oesterreich.at, v různých částech země se dodržují různé tradice a rituály. Tak například v Horním Rakousku se peče tzv. Störibrot, tedy chléb s anýzem a fenyklem. V minulosti se Störibrot nosil příbuzným, aby ho nakrájeli a ochutnali. To na jihu země, v Burgenlandsku překvapivě preferují sýrové fondue nebo raclette, podobně jako ve Švýcarsku. 

Voňavý chleba

Tradiční rakouskou specialitou můžete hosty překvapit i vy. Na bochník chleba budete potřebovat 1 kg bílé žitné hladké mouky, ½ kg pšeničné polohrubé mouky, 1 droždí, přibližně 3 ½  lžičky soli, mletý fenykl a mletý anýz (přibližně 6 lžiček),0,40 l vody a 0,50 l mléka. Jak na to? Mouku se solí a kořením dejte do mísy. Droždí rozpusťte ve vlažné vodě a mléce. Přidejte směs droždí k mouce a vypracujte pevné těsto. Nechte asi 40 minut odpočívat. Vytvarujte bochníky a nechte je znovu kynout v asi 15 minut. Potřete je vejcem a vodou a pečte v předehřáté troubě 10 minut při 220 °C. Poté teplotu snižte na 170 °C a pečte asi 45 minut. Chléb podávejte samotný jen tak, nebo jako součást chlebíčků či jihého pohoštění. A rozhodně se hodí ke zbytkům kachny či husy. Pokud tedy vůbec něco zbyde...